Popis: Nový film Mateje Mináče vypráví dosud neznámé osudy "Wintonových dětí". Když před pár lety slovenský režisér, scenárista a producent Matej Mináč náhodou v jedné knížce narazil na dva krátké odstavce o panu Nicholasovi Wintonovi, byl fascinován. Spolu s Patrikem Paššem se rozhodli natočit dokumentární film Síla lidskosti o téměř zapomenutém příběhu záchrany 669 českých a slovenských dětí těsně před začátkem II. světové války. Hlavní protagonista, dnes 101letý sir Nicholas Winton, se o svém činu více než půl století nikomu nezmínil, dokonce ani své manželce. Nyní je příběh záchranné akce známý po celém světě. V rámci vzdělávacích projektů film Síla lidskosti viděly miliony dětí a mnohé z nich se rozhodly jít ve Wintonových stopách a udělat něco důležitého pro náš svět. Režisér Matej Mináč natočil nový celovečerní dokumentární film s hranými rekonstrukcemi Nickyho rodina. Film o Nicholasi Wintonovi a jeho pozitivním poselství, které se šíří světem, přináší dosud nezveřejněná fakta, svědectví a osudy nově objevených "Wintonových dětí". Uvedením Nickyho rodiny v lednu 2011 Matej Mináč definitivně uzavře cyklus Wintonovských filmů: Všichni moji blízcí (1999), Síla lidskosti - Nicholas Winton (2002) a Nickyho rodina (2011).
Popis: Německý ponorkový útok na osobní parník Lusitania se dvěma tisíci cestujících byl jedním z nejbrutálnějších činů I. světové války. Britská dramatická rekonstrukce skutečné události. 7. května 1915 - v dějinách jsou okamžiky, které navždy změní svět. Ze zásad a norem se stane cár papíru. Říká se, že tehdy je ztracena nevinnost doby. Taková chvíle nastala 7. května 1915, kdy dva tisíce mužů, žen a dětí plujících přes Atlantik z Ameriky již zahlédlo britské pobřeží. Netušili, že jsou figurkami ve velké válečné hře. Německý ponorkový útok na osobní parník Lusitania byl jedním z nejbrutálnějších činů, ke kterým za 1. světové války došlo. Vyvolal polemiky, které trvají dodnes. Byl začátkem kruté éry, v níž je pro vlády a teroristy válka dostatečným ospravedlněním k obětování nevinných životů. Britská dramatická rekonstrukce skutečné události.
Popis: Příběh porážky galských kmenů římským vojskem, vedeným Caesarem.Ve dvaapadesátém roce před naším letopočtem se odehrála bitva o Alésii mezi Římany vedenými Juliem Caesarem a Galy s Vercingetorixem. Došlo zde ke krutému střetnutí. Římané nehodlali nic riskovat, boji muže proti muži se vyhýbali. Skryti za opevněním, Galy zasypávali šípy a kameny. Obratný diplomat Caesar slíbil některým galským náčelníkům, že je ušetří na životě, pokud neprodleně ustoupí. Třetí den se sto tisíc mužů obrátilo na ústup. Poměr sil se opět zvrátil a Vercingetorix, uvězněný lstí v Alésii, nedokázal koordinovat pohyb sil. Nezbývalo než se Caesarovi vzdát. Nad Alésií se naposled vznášela ideální vize – sen o propojení galských kmenů, vědomých si – přes existující rozdíly – vzájemné sounáležitosti vyplývající z kořenů lidu, který žil na území Francie, Belgie, Švýcarska a Lucemburska. Galie se stala římskou provincií – začalo galsko-římské období; trvalo čtyři století a zásadním způsobem změnilo galskou civilizaci.(Česká televize)
Popis: Historické doku-drama Poslední útěk Jeronýma Pražského je natočeno poměrně komorním způsobem, a i když se tvůrci soustředili především na poslední fázi Jeronýmova života, snažili se, aby film nebyl informačně chudý. Pro režiséra Lubomíra Hlavsu je docela typické, že jeho filmy nejsou historickou rekonstrukcí, ale spíš používá určitou míru fabulace a nadsázky. I u tohoto filmu jej více než historická fakta zajímá poselství, které sice Jeroným Pražský hlásá společně se svým přítelem Janem Husem, ale přece jen jinak, protože je od Husa povahově velmi odlišný. Zatímco Mistr Jan Hus je pro většinu lidí jakousi nedostižnou ikonou, Jeroným jako by spíš patřil do současnosti. Je více mužem „z masa a kostí“. Například přiznává, že celý život zápasí se strachem, že má sklony k prudké vznětlivosti a dokonce i k násilí. Film přibližuje divákům život jednoho neobyčejného filozofa a mučedníka, o kterém se toho dnes nikde moc nedočtou. Přesto se jedná o osobnost, která spolu s Janem Husem zahýbala celou Evropou. Jeroným se mohl i v temném středověku mít dobře a žít si v blahobytu, ale veden hlubokou křesťanskou vírou nakonec zvolil variantu, která byla pro něj sice fatální, avšak zároveň i vítězná. Ve filmovém příběhu o vítězství nad strachem snad vyzní Jeronýmovo odhodlání tím silněji, že se nakonec vzdává i lásky k ženě, aby své existenci dal ten nejvyšší možný smysl. Je také patrné, že záměrem režiséra bylo, aby měl příběh přesah do dneška. Proto například, když zaznívá z úst mocných věta „vždyť jsou to jen pouhá slova“, připomíná to i tu dnešní devalvaci obsahu a významu slov. V kontrastu s Jeronýmovým přesvědčením a odhodláním jít za Pravdu i na smrt, vyznívá chování jeho oponentů téměř bizarně a jen to dotvrzuje skutečnost, že se doba v tomto směru vůbec nezměnila. V případě Jeronýma Pražského nechtěli tvůrci jen oprášit nějakou zapomenutou osobnost českých dějin, ale také připomenout, že v historii Čech a Moravy se už po staletí v principu opakují různé klíčové události a je na každém člověku zvlášť, jak se k nim v daném okamžiku postaví.(Česká televize)
Popis: Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá režisér Alexandr Sokurov vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých. Jeho historický filmový esej je nekonvenční procházkou pařížským muzeem Louvre, kterým diváka provádí Napoleon a Marianne coby alegorický symbol Francouzské republiky. Louvre tu vedle ředitele M. Jacquese Jaujarda a kunsthistorika Metternicha funguje jako třetí hlavní postava – jako úchvatná kulisa i nejvýznamnější úložiště světové kultury.(Film Europe)
Pandemie zabila více než 50 milionů lidí... Lidé v roce 1918 po celém světě oslavovali konec čtyři roky trvajícího ozbrojeného konfliktu. Ve stínu války se však rodila nová hrůza, světem se šířil smrtící virus. Vzácné a dosud nezveřejněné dopisy, deníky a paměti těch, kdo se s pandemií potýkali, nám umožní plně pochopit, co se tehdy dělo. Přiblíží nám hrdinskou snahu sester a lékařů i osudová rozhodnutí klíčových činitelů. Co zažívali nemocní a umírající? Osobní výpovědi ukrývají informace, z nichž můžeme těžit ještě dnes.(Česká televize)
Popis: Dvoudílné historické drama. Léta páně 1578. Šest let po masakru na svatého Bartoloměje. Vypjaté osudy, náboženská válka, politické intriky, ambice a nezkrotné emoce - tolik o francouzském království, které je v této neklidné době rozpolceno. Katolíci vedou, v zájmu zachování svého privilegia na božské právo, občanskou válku proti protestantům usilujícím o větší uznání. Jako vládce země se král Henry III., k velké nelibosti dvora, snaží usmířit obě náboženské frakce. Když se hrabě de Monsoreau, velitel královských loveckých psů, setkává na plese s mladou Dianou de Meridor, okamžitě se do ní zamiluje. Ta do svých 23 let žila šťastný život na venkově pouze se svým otcem.Rafinovaný a bezohledný hrabě přesvědčí jejího umírajícího otce, aby mu dal ruku Diany za ženu. Tak se z ní stává Diane de Monsoreau a žije rezignovaným životem až do dne, kdy se setká s proslulým protestantem hrabětem Bussy d´Amboisem. Od té doby se lásce, kterou cítí k Bussymu, vyrovná pouze nenávist, již cítí ke svému manželovi. U dvora je napjatá atmosféra. Král chystá edikt, zaručující protestantům svobodu vyznání. Vévodkyně de Guise, manipulátorka, které není rovno, spojuje králova bratra a vlivné katolíky v rámci Svaté Ligy, tajné organizace, která plánuje sesazení krále z trůnu. V nejvyšších státních vrstvách vznikají dvě frakce a napětí se stupňuje. De Monsoreau se přidává ke stoupencům Svaté Ligy, zatímco Bussy d´Amboise stojí na straně krále. A mezitím se rozpoutává válka na dvou frontách. Jedna kvůli lásce a druhá kvůli ideálům.Toto dílo kombinuje dobrodružné scény, překrásné scenérie (Chateau de Chambord) a romantické intriky. Bratrská nenávist, odloučení lidí, touha po moci a naplnění ambicí: Stále moderní témata ve fiktivním, volném přepisu novely La Dame de Monserau od Alexandra Dumase.
Za vším hledej nakrknutou ženu. Odlehčený pohled na boj za ženskou rovnoprávnost s vynikající Sally Hawkinsovou v hlavní roli.Vyrobeno v Dagenhamu je svěží britská retro komedie zachycující skutečné události z roku 1968, kdy se v továrně společnosti Ford v britském Dagenhamu vzbouřilo 187 šiček proti pracovním podmínkám. Jejich požadavkem byly rovné platy pro všechny a konec diskriminace žen. Přes vážnost tématu se režiséru Nigelu Coleovi, známému komediemi Bílá vdova nebo Holky z kalendáře, podařilo zachytit tehdejší události zábavnou formou, aniž by sklouzával k lacinému humoru. Film se tak dá zařadit po bok britských sociálních komedií, jako je divácky velmi úspěšný titul Do naha! s Robertem Carlylem v hlavní roli.Celý film doslova táhne svým živelným projevem Sally Hawkinsová v roli Rity O'Gradyové, která se postavila do čela tehdejších protestů. I v dalších rolích se objevují známí herci, mimo jiné Bob Hoskins, Miranda Richardsonová, Andrea Riseboroughová, Daniel Mays či Rupert Graves.(Česká televize)
Popis: Skupina mladých vojakov podstupuje tvrdý vojenský výcvik pod vedením prísneho dôstojníka. Keď sa však ocitnú uprostred krvavého sovietsko-afganského konfliktu, zisťujú, že ani ten najtvrdší výcvik by ich nedokázal pripraviť na drsnú a špinavú vojnovú realitu, v ktorej sa ocitli. Ich hlavnou úlohou sa stane obrana proti mnohonásobnej presile afganských mudžahedínov.