Popis: Pád sovětského impéria měl na svědomí jediný člověk. Charlie Wilson. Děvkař, alkoholik, příležitostný uživatel drog a kongresman, kterému se podařilo vyhnat Rudou armádu z Afgánistánu a tím odstartovat rychlý krach komunistické říše. Stačilo dodat špatně ozbrojeným afgánským odbojářům kvalitnější zbraně. Příběh, který je příliš šílený na to, aby nebyl pravdivý, režíroval držitel Oscara Mike Nichols (Absolvent, Na dotek), jemuž se před kamerou sešla výjimečná herecká sestava v čele s Tomem Hanksem, Julií Roberts a Philipem Seymourem Hoffmanem.Texaského kongresmana Charlieho Wilsona (Tom Hanks) znali všichni jeho kolegové z politiky jako požitkáře a pohodáře se spoustou problémů, z nichž se dokáže vždycky bravurně vykroutit. Ani omylem by je proto nenapadlo, že by se mohl začít angažovat v „afgánské otázce“. Charliemu ovšem stačilo mít vhodné kamarády – jednu z nejbohatších Američanek a vášnivou antikomunistku Joanne Herring (Julia Roberts) a svérázného agenta CIA Gusta Avrakotose (Philip Seymour Hoffman), které spojoval vztek nad tím, že Spojené státy reagovaly na sovětskou invazi do Afgánistánu pouhou kritikou – a nevědomky se stal mužem, který přepsal dějiny. Stačilo k tomu málo – sehnat dost peněz na to, aby afgánští partyzáni mohli proti Rusům začít bojovat zbraněmi, které by měly reálnou šanci je ohrozit. Kombinace Charlieho šarmu, vtipu a drobných zákulisních intrik zafungovala a místo vesničanů v afgánských horách začaly být ohroženým druhem sovětské vrtulníky. Šťastný konec má ovšem trpkou příchuť v podobě muslimských fanatiků bojujících o pár let později týmiž zbraněmi proti Američanům. Snad se na to historie ptát nebude.„Dnes snad víc než kdy jindy v dějinách platí, že každý sedí na zadku a o všem jen spekuluje. Je osvěžující vidět někoho, kdo se skutečně rozhodl změnit historii,“ říká režisér Nichols o hrdinovi filmu, který se žánrově pohybuje na hraně mezi komediální satirou a thrillerem, a to tak zdařile, že si „vykoledoval“ pět nominací na Zlatý glóbus a řada recenzentů ho označila za jeden z nejchytřejších filmů, které byly v roce 2007 natočeny.
Popis: Na začátku 18. století vládne Velké Británii královna Anna (Olivia Colman), poslední z rodu Stuartovců, která se do historie zapsala spíše neslavně. Je plachá a přehlížená, trpí bolestivou dnou a není příliš vzdělaná, což z ní činí perfektní oběť manipulátorů. Její jedinou oporou v životě je lady Sarah (Rachel Weisz) a jejich vztah postupně přerůstá až do jakési milostné symbiózy. Sarah se díky tomu dostala do nejvyšších kruhů britské aristokracie a za nejistou královnu prakticky vládne. Zpoza královnina trůnu činí všechna důležitá rozhodnutí ohledně chodu státu a probíhající války o španělské dědictví. Zároveň si svou pozici ostře střeží a nikoho, kdo by se pokusil královnu ovlivnit, k ní nepustí. Podcenila jen svou sestřenici Abigail (Emma Stone), která na dvůr přijela prosit o práci služebné poté, co její rodina zbankrotovala. Sarah ji z lítosti přijala. Netuší však, že by ctižádostivá Abigail mohla ohrozit její roli královniny favoritky. Zatímco tedy Abigail díky oblibě panovnice rychle stoupá společenským žebříčkem, od Sarah se začíná přízeň odvracet. A to nemůže zůstat bez odplaty.(CinemArt)
Walt Disney dlouhodobě usiluje o filmová práva k psanému románu Mary Poppins. Opakovaně žádá jeho svéráznou autorku P. L. Traversovou o setkání, ale ta hollywoodského velikána po celá léta úspěšně odmítá, stejně jako udělit mu souhlas k právům na její milovanou postavu a knihu. Protože si ale uvědomuje, že prodejnost jejích knih klesá a budoucnost je nejistá, v roce 1961 se setkáním souhlasí. Vzniká tak dvoutýdenní dobrodružství, které nakonec vyústí v zahájení prací na zbožňovaném a mnohokrát oceněném filmovém fenoménu Mary Poppins. Během těchto dvou krátkých týdnů se Walt Disney v maximální možné míře snaží vyjít Traversové vstříc. Vyzbrojený nápaditými storyboardy a veselými písničkami od talentovaných bratrů Shermanových na ni podniká doslova frontální útok, ale spisovatelka se jen tak nevzdává. Zanedlouho Disney zklamaně sleduje, jak její odhodlání mu práva neposkytnout jen sílí a ta se mu tak i přes jeho snahy stále více vzdalují. Teprve ve chvíli, kdy se v duchu sám přenese do svého dětství, je schopen začít chápat démony, kteří spisovatelku pronásledují, a společně vypustí Mary Poppinsovou na svobodu, aby společně vytvořili jeden z nejpůsobivějších filmů filmových dějin.(Falcon)
Vřelé komediální drama "Čím víc mě přehlížíš" pojednává o životě nekonvenční rodiny z anglického venkova osmdesátých let minulého století. Gina je mladá žena, jejíž snahu být milující matkou a manželkou podkopává zhoršující se duševní zdraví. Situace se vymkne kontrole, když začne být posedlá místním meteorologem, což vede k nedobrovolné hospitalizaci v nedaleké psychiatrické léčebně. Když po letech její dcera Alice vyroste, nedokáže s matkou, která je pod silným vlivem sedativ, vůbec komunikovat. Její plán, jak s ní znovu navázat vztah, vyvolá zmatek, který navždy rozdělí jejich rodinu a vede k dojemnému vyvrcholení. Snímek, na jehož pozadí znějí písně kapely The Smiths, skýtá místy drsnou, přesto však komickou sondu do života v této svérázné domácnosti, přičemž se zabývá problémy duševního zdraví a jejich dopadu na celou rodinu.(Cinemax)
Himura Kenšin býval legendárním zabijákem období Bakumacu. Nyní je ovšem jen tulákem, který pomáhá všem, kteří pomoc potřebují. Dělá to proto, aby napravil svou hříšnou minulost plnou krve. Na své cestě pokání potkává Kamiju Kaoru, instruktorku kenda v Edu. Ta posléze požádá Kenšina, aby pro ni pracoval. I když mezi nimi vzniká vstřícný vztah, Kenšina stále pronásledují přízraky minulosti.(Zíza)
Životopisný film líčí autorské a intelektuální začátky Karla Marxe a jeho spolupracovníka a přítele Friedricha Engelse.Snímek začíná v roce 1844, kdy Karl Marx žije se svou ženou Jenny v pařížském exilu. Právě zde se setkává s Friedrichem Engelsem, s nímž se spřátelí a postupně spolu začnou také psát teoretické texty. Ty se stanou významnou součástí dalšího uvažování o socialismu, společenských nerovnostech a možnostech revoluce... Režisér snímku Raoul Peck je bývalým haitským ministrem kultury. Na svém filmařském kontě má nominaci na Oscara, a to za dokument I Am Not Your Negro o afroamerickém spisovateli a aktivistovi Jamesi Baldwinovi. Politické tematice se Peck věnuje ve své tvorbě i nadále. V rozhovorech k filmu Mladý Karl Marx zmiňuje, že si Marxovu osobnost vybral také proto, že právě on přiblížil nástroje, pomocí nichž lze popsat a následně analyzovat některé společenské jevy. Film se zaměřuje především na vztah mezi Marxem a Engelsem a zároveň ukazuje zrod některých textů, na nichž se dvojice podílela.(Česká televize)
Ačkoliv se příběh o rozčtvrceném řezníkovi, který umřel, protože miloval, podobá populární městské odrhovačce, vychází ze skutečných událostí. Odehrály se v Budapešti v roce 1925, kdy z místního nevěstince utekla jistá Mária Fekete. Je znechucená životem a z kolejí, kde se chystá ukončit svou bídnou existenci, ji zachrání zjizvený Gusztáv Léderer, bývalý četník.(3Kino Fest)
Je rok 1942. Území na západních hranicích SSSR je obsazeno nacistickou armádou, krutě potlačující jakýkoliv odpor. Skupinka původců sabotáže vlaku je bez milosti popravena, jen jednoho muže nechají naživu a propustí ho. Sušenja ví, že tím dostal pečeť zrádce a že nikoho nepřesvědčí o své nevině. Sergej Loznica točil víc než deset let vynikající dokumenty a jeho první hraný film Moje štěstí působil pesimismem svého pohledu před dvěma lety v Cannes jako rána pěstí mezi oči. Inspiraci pro druhý hraný film našel v próze běloruského spisovatele Vasila Bykova, líčící trestnou výpravu dvou partyzánů, pověřených likvidací domnělého zrádce. Peripetie výpravy, převážně se odehrávající v lese, postupně odhalují charaktery všech tří postav, z nichž jako jediný morálně pevný člověk vychází Sušenja, fatalisticky přijímající svůj osud. Velkou zásluhu o důstojnou působivost tohoto válečného dramatu bez jediné bitvy mají kameraman Oleg Mutu a představitel Sušenji Vladimir Svirski.(MFF Karlovy Vary)
Popis: Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá režisér Alexandr Sokurov vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých. Jeho historický filmový esej je nekonvenční procházkou pařížským muzeem Louvre, kterým diváka provádí Napoleon a Marianne coby alegorický symbol Francouzské republiky. Louvre tu vedle ředitele M. Jacquese Jaujarda a kunsthistorika Metternicha funguje jako třetí hlavní postava – jako úchvatná kulisa i nejvýznamnější úložiště světové kultury.(Film Europe)