Popis: Na začátku 18. století vládne Velké Británii královna Anna (Olivia Colman), poslední z rodu Stuartovců, která se do historie zapsala spíše neslavně. Je plachá a přehlížená, trpí bolestivou dnou a není příliš vzdělaná, což z ní činí perfektní oběť manipulátorů. Její jedinou oporou v životě je lady Sarah (Rachel Weisz) a jejich vztah postupně přerůstá až do jakési milostné symbiózy. Sarah se díky tomu dostala do nejvyšších kruhů britské aristokracie a za nejistou královnu prakticky vládne. Zpoza královnina trůnu činí všechna důležitá rozhodnutí ohledně chodu státu a probíhající války o španělské dědictví. Zároveň si svou pozici ostře střeží a nikoho, kdo by se pokusil královnu ovlivnit, k ní nepustí. Podcenila jen svou sestřenici Abigail (Emma Stone), která na dvůr přijela prosit o práci služebné poté, co její rodina zbankrotovala. Sarah ji z lítosti přijala. Netuší však, že by ctižádostivá Abigail mohla ohrozit její roli královniny favoritky. Zatímco tedy Abigail díky oblibě panovnice rychle stoupá společenským žebříčkem, od Sarah se začíná přízeň odvracet. A to nemůže zůstat bez odplaty.(CinemArt)
Walt Disney dlouhodobě usiluje o filmová práva k psanému románu Mary Poppins. Opakovaně žádá jeho svéráznou autorku P. L. Traversovou o setkání, ale ta hollywoodského velikána po celá léta úspěšně odmítá, stejně jako udělit mu souhlas k právům na její milovanou postavu a knihu. Protože si ale uvědomuje, že prodejnost jejích knih klesá a budoucnost je nejistá, v roce 1961 se setkáním souhlasí. Vzniká tak dvoutýdenní dobrodružství, které nakonec vyústí v zahájení prací na zbožňovaném a mnohokrát oceněném filmovém fenoménu Mary Poppins. Během těchto dvou krátkých týdnů se Walt Disney v maximální možné míře snaží vyjít Traversové vstříc. Vyzbrojený nápaditými storyboardy a veselými písničkami od talentovaných bratrů Shermanových na ni podniká doslova frontální útok, ale spisovatelka se jen tak nevzdává. Zanedlouho Disney zklamaně sleduje, jak její odhodlání mu práva neposkytnout jen sílí a ta se mu tak i přes jeho snahy stále více vzdalují. Teprve ve chvíli, kdy se v duchu sám přenese do svého dětství, je schopen začít chápat démony, kteří spisovatelku pronásledují, a společně vypustí Mary Poppinsovou na svobodu, aby společně vytvořili jeden z nejpůsobivějších filmů filmových dějin.(Falcon)
Vřelé komediální drama "Čím víc mě přehlížíš" pojednává o životě nekonvenční rodiny z anglického venkova osmdesátých let minulého století. Gina je mladá žena, jejíž snahu být milující matkou a manželkou podkopává zhoršující se duševní zdraví. Situace se vymkne kontrole, když začne být posedlá místním meteorologem, což vede k nedobrovolné hospitalizaci v nedaleké psychiatrické léčebně. Když po letech její dcera Alice vyroste, nedokáže s matkou, která je pod silným vlivem sedativ, vůbec komunikovat. Její plán, jak s ní znovu navázat vztah, vyvolá zmatek, který navždy rozdělí jejich rodinu a vede k dojemnému vyvrcholení. Snímek, na jehož pozadí znějí písně kapely The Smiths, skýtá místy drsnou, přesto však komickou sondu do života v této svérázné domácnosti, přičemž se zabývá problémy duševního zdraví a jejich dopadu na celou rodinu.(Cinemax)
Za vším hledej nakrknutou ženu. Odlehčený pohled na boj za ženskou rovnoprávnost s vynikající Sally Hawkinsovou v hlavní roli.Vyrobeno v Dagenhamu je svěží britská retro komedie zachycující skutečné události z roku 1968, kdy se v továrně společnosti Ford v britském Dagenhamu vzbouřilo 187 šiček proti pracovním podmínkám. Jejich požadavkem byly rovné platy pro všechny a konec diskriminace žen. Přes vážnost tématu se režiséru Nigelu Coleovi, známému komediemi Bílá vdova nebo Holky z kalendáře, podařilo zachytit tehdejší události zábavnou formou, aniž by sklouzával k lacinému humoru. Film se tak dá zařadit po bok britských sociálních komedií, jako je divácky velmi úspěšný titul Do naha! s Robertem Carlylem v hlavní roli.Celý film doslova táhne svým živelným projevem Sally Hawkinsová v roli Rity O'Gradyové, která se postavila do čela tehdejších protestů. I v dalších rolích se objevují známí herci, mimo jiné Bob Hoskins, Miranda Richardsonová, Andrea Riseboroughová, Daniel Mays či Rupert Graves.(Česká televize)
Popis: Žádné zákony, žádní strážci práva. Kruté 13. století, ve kterém platí jen zákon silnějšího. Tu dobu znáte z filmů Jméno růže nebo Statečné srdce. Po kraji krouží bandy loupeživých zabijáků. Arnauld je už nelítostným osudem unavený a stále více rezignuje na ochranu svého majetku a rodiny... jeho žena se ale nevzdává a rozhodne se požádat o pomoc Arnaudova bratra Thomase, protřelého žoldnéře. Také on začne uplatňovat právo silnějšího.(oficiální text distributora)
Popis: Ve snímku Evropa, Evropa přibližuje Agnieszka Hollandová roztodivné osudy židovského chlapce Sallyho, jemuž se podařilo přežít stalinskou převýchovu, aby se po drastických zvratech stal synem pluku ve wehrmachtu a nakonec se ocitl jako nadějný adept Hitlerjugend v elitním nacistickém učilišti. Sally je zvláštní ,,antihrdina", který nechce nic víc než přežít. Jeho až ahasverské putování ze Západu na Východ a zase zpět, tedy z nepřátelského tábora do tábora ještě nepřátelštějšího, nabízí v tvorbě Agnieszky Hollandové doposud nezvykle groteskní polohu zobrazení osamělého hrdiny. V okamžicích, kdy se Sally začne projevovat jako individualita a sám se chce odhodlat k činu, vždy zasáhnou dějiny. Využití černého humoru pomáhá režisérce odpatetizovat vážné válečné události, zároveň ale téma nijak nezlehčuje. Skrze tragikomickou situaci zobrazuje absurditu, kterou rodí totalita. Přesvědčivé líčení Sallyho neuvěřitelných zážitků i jeho rozpolcenosti ze dvojího života, jenž ho přinutil hrát roli oběti i pachatele současně, umocňuje relativně poetická kamera skvělého polského kameramana Jacka Petryckého, častého spolupracovníka Agnieszky Hollandové. Snímek doprovází ohromující hudba Zbigniewa Preisnera, která dokresluje hloubku tragického osudu a nesmyslnost a nebezpečí ideologických tezí v životě člověka. Režisérka skvěle vede ve filmu debutujícího dvacetiletého Němce Marca Hofschneidera (coby Sallyho), který se k roli dostal náhodou. Původně měl postavu ztvárnit jeho starší bratr René, ale jelikož se začátek natáčení protahoval, René poněkud zestárl (v době realizace mu bylo již 29 let) a pro roli se už nehodil. Nakonec se ve filmu mihne jako Salomonův starší bratr Isaak. Ačkoli se Sallyho příhody mohou divákům zdát neuvěřitelné, byly inspirovány skutečnými životními anabázemi židovského chlapce Salomona Perela, jemuž se během 2. světové války podařilo uniknout nacistické perzekuci díky tomu, že se vydával za jednoho z nich. Perel pak po čtyřiceti letech mlčení vydal autentické svědectví o svém osudu. Jeho autobiografická kniha nazvaná Salomon - Přežil jsem v Hitlerjugend vyšla v 90. letech také v českém překladu. Bezmála „švejkovský", místy až bizarní snímek se setkal s velmi příznivým přijetím jak v USA, tak v Evropě. Výjimkou bylo Německo, které si nechtělo připomínat svou minulost. Dokonce zde byly vyvinuty aktivity, jež měly zabránit tomu, aby byl film vyslán do soutěže o Oscara. Zajímavé je, že podle původní verze scénáře měl končit scénou, v níž se Salomon Perel po letech setká s bývalými kolegy Němci a vzrušeně zpívá hitlerovské písně. Producenti se obávali reakcí židovského publika a závěr změnili - na plátně se objeví skutečný Salomon Perel, který po válce vykonal ještě jednu cestu, když odjel - tentokrát natrvalo - do Izraele.
Popis: Koncem května roku 1918 se do Rumburku vracejí navrátilci z ruského zajetí. Doufají, že válka už pro ně skončila. Chtějí svůj zadržovaný žold a pak už jen domů. Zatím se rádi pobaví v místní vinárně U Růže severu, kde zpívá a tančí temperamentní Tonka, která se svérázným způsobem sblíží s vojákem Nohou. Civilní obyvatelstvo strádá hladem a nedostatkem. V kasárnách a na cvičišti dále pokračuje rakouský dril. Jeho brutalita a nesmyslnost vyvolává stále častěji nespokojenost vojáků. A když se roznese zpráva, že mají znovu jít na frontu, dojde ke vzpouře. Navrátilci z Ruska, ovlivněni revolucí, vědí, jak si počínat. Ihned obsadí četnickou stanici a poštu. Nádraží dostane na starost neukázněný vojín Červenka. Ten se však staví nejdříve ve vinárně a mezitím feldvébl Klozberg podá zprávu o vzpouře do Litoměřic. Červenka také zaviní rozkol mezi vojáky. Zatímco menšina na Nohovu radu odjíždí vlakem, aby se spojila s dělníky, většina, vedená humanistickým idealistou kaprálem Vodičkou a vojínem Červenkou, se vydá pěšky domů. Na cestě jsou však zaskočeni přivolaným 18. regimentem, který do nich začne střílet. Vojáci, kteří na Vodičkovu výzvu již předtím odhodili zbraně, jsou pochytáni. Dostiženi jsou i navrátilci s Nohou. Tři z nich, Vodička, Koval a Noha, jsou odsouzeni k smrti. Zbytek rumburské posádky za několik dní nastoupí cestu na frontu.(oficiální text distributora)
Příběh královny Johany Kastilské, které dějiny daly ne zrovna lichotivý přídomek Šílená, se začíná odehrávat ve Španělsku na konci 15. století. Roku 1496 byla provdána za Habsburka Filipa I. Sličného, ke kterému téměř okamžitě vzplanula vášní, která neměla už nikdy pohasnout. Jejich vztah, z počátku rovnocenný se postupem času stával stále jednostrannějším, přičemž Johanina láska se čím dál více podobala spíše posedlosti, projevující se bouřlivými záchvaty vzteku a žárlivosti, které se nesnažila nijak utlumit. Ještě za Filipova života byla její přepjatá vášnivost a nezkrotitelný temperament nazván šílenstvím. Johanina duševní rovnováha byla bezpochyby výrazně křehká, její takzvané šílenství však vycházelo z ohromného citového bohatství, které naneštěstí celé investovala do vytvoření jedné monstrózní iluze o věčné a nepomíjející lásce. Z takové představy vyšel i známý režisér Vicente Aranda, kterého tato nanejvýš zajímavá postava španělské historie zaujala natolik, že roku 2001 natočil snímek inspirovaný jejím životním příběhem. Známý tvůrce se i tentokrát zaměřil na žánr, který je mu nejvlastnější a ve kterém je opravdovým mistrem - milostné psychologické drama. Tentokrát však jeho dějiště umístil do atraktivního prostředí renesančního panovnického dvora, přičemž vedle sugestivního vyprávění Johanina příběhu věnoval mnoho pozornosti i výpravě a věrnosti dobovým reáliím. Snímek v roce uvedení do kin zaznamenal ve Španělsku nebývalý divácký ohlas a doslova zlomil rekordy v návštěvnosti. Představitelka hlavní role, mladá herečka Pilar López de Ayalaová získala za svůj přesvědčivý, emocionálně vypjatý výkon v titulní roli prestižní španělskou výroční cenu Goya a cenu Stříbrnou mušli na MFF v San Sebastianu.(oficiální text distributora)
Popis: „Jako se píše douška Post scriptum, tak existoval po prusko-rakouské válce v roce 1866 celkem bezvýznamný termín: Post Bellum. Jako dodatečné označení stavu pro ty, co v oné válce byli a přežili své druhy...," touto větou začíná příběh scenáristy Vladimíra Körnera o mladém důstojníkovi rakouské armády Pavlu von Hebrovi, který sice přežil bitvu u Hradce Králové a byl vyznamenán samotným císařem, teď hledá důvod proč dál žít v tom zdivočelém světě. Najde ho ve službě v armádě? Najde ho v lásce k mladičké šičce Adéle?(oficiální text distributora)