Dramatický příběh, kterému za předlohu sloužila stejnojmenná črta Aloise Jiráska, ukazuje na třech vojácích rakouské armády celou nesmyslnost války. V polovině osmnáctého století, v době prusko-rakouské války, se náhodně setkávají kyrysník, husar a pěšák a společně se ukrývají na samotě. Na každém z nich zanechala válka jiné stopy, ale všichni touží po normálním lidském štěstí. I když z počátku mají odlišný poměr k vojenské službě, mění se pobytem na samotě a atmosférou života v selské chalupě a odmítnou vrátit se k rakouské armádě. Ale všichni tři tereziánští „ztracenci" berou do svých rukou opět zbraně, kterých se již nechtěli dotknout, když je samota přepadena Prusy. Podaří se jim krýt útěk rodiny i s dítětem, ale sami to zaplatí svými životy.(Filmový přehled)
Popis: Příběh o sabotáži, korupci a vraždění v Jižní Africe za dob apartheidu. Držitel Ceny Akademie Tim Robbins (Tajemná řeka, Vykoupení z věznice Shawshank) a Derek Luke (Příběh Antwona Fishera, Glory Road) se představují v hlavních rolích napínavého thrilleru natočeného podle skutečných událostí. Uprostřed země v plamenech, ve které proti sobě stojí dvě znepřátelené kultury, žije osamělý muž, kterého okolnosti dohánějí k tomu, aby povstal a bojoval za sebe, svou rodinu a svůj lid.
Tři měsíce po skončení druhé světové války spustila britská vláda humanitární program na pomoc židovským dětem které přežily hrůzy německých koncentračních táborů, ale zůstaly bez rodin. Přibližně tři sta z těchto dětí původem převážně z Polska se tak dostala na sever Anglie do střediska u jezera Windermere, kde dobrovolníci s hmotnou podporou okolního obyvatelstva zahájily jejich rehabilitaci. Složitý proces od počátku provázela nedůvěra politických elit i prosté veřejnosti, navíc britská vláda vyměřila financováním tomuto projektu pouhé čtyři měsíce. Toto je svědectví oné doby.(dopitak)
Popis: Španielska dobová dráma režiséra Carlosa Sedesa, ktorá sa odohráva na začiatku 20. storočia. Dráma odhaľuje záhady a tajomstvá zmiznutia hotelovej chyžnej Christiny. Christinin brat Julio sa vydá na odvážne a riskantné pátranie po svojej zmiznutej sestre. Stopy ho privedú až k šarmantnej dcére majiteľky hotela Alicii, ktorá sa rozhodne pomôcť mu odhaliť pravdu o jeho sestre – aj napriek tomu, že sa postaví proti svojej rodine a ohrozí svoj život.Španielsko, 1905. Julio Olmedo , mladý muž zo skromných pomerov, sa vyberie do Kanatloy navštíviť svoju sestru Cristinu, ktorá pracuje v Grand hoteli ako chyžná. Po príchode zistí, že Cristinu prepustili a už mesiac o nej nikto nič nepočul. Julio tuší za jej zmiznutím niečo nekalé, preto sa rozhodne v hoteli zostať a vypátrať, čo sa Cristine stalo. Dáva si pozor, aby neprezradil svoju totožnosť a prevezme miesto čašníka, ktorý mal v hoteli nastúpiť, ale prišiel neskoro. To mu umožní preniknúť do tajov hotelových chodieb a intríg personálu a zoznámiť sa s Aliciou, dcérou majiteľky hotela done Teresy. Veľmi skoro Julio pochopí, že v hoteli je všetko inak, ako sa na prvý pohľad zdá. Alicii sa nepozdáva náhla smrť jej otca, ani to, že ju chce matka vydať za Diega, ktorý prevzal po jej otcovi funkciu riaditeľa . Spojí sa s Juliom a spoločne sa snažia vypátrať, čo sa v hoteli skutočne deje. Spoločne odhalia tajomstvo, ktoré musia skrývať, hlavne pred Andresom, Juliovým najlepším priateľom...(STV)
Popis: Císařský rada Ullik se rozhodne modernizovat své staré mlýny instalací nové turbiny. Jeho podivínský švagr Artuš se tomu snaží zabránit, neboť stavební práce narušují statiku věže, ve které bydlí. UIIikova starší dcera Tynda je talentovaná zpěvačka. Obletovaná dívka tajně přijímá dvoření mužného Václava, syna nočního hlídače. Její mladší sestra, lékařka Marie, si přes otcův zákaz získá srdce a ruku astronoma Zouplny a odchází z domova. Bohatý Čechoameričan Mour slibuje Ullíkovi finanční účast na jeho podniku, ale zájem má především o Tyndu... Film, který se stal trhákem (i díky nákladným dekoracím), získal řadu ocenění.(oficiální text distributora)
Popis: V prosinci roku 1989 vstoupil mladý muž do dveří montrealské Polytechniky, v ruce měl pušku a toužil zabít co největší počet žen. Na své pouti po budově střílel ve jménu podivného antifeministického myšlenkového konceptu. Na těchto událostech založený film Denise Villeneuva není pouhou „rekonstrukcí" tragických událostí tehdejší doby, ale intimně laděným pohledem na hrůzu lidské krutosti skrze nazírání dvou protagonistů, kterým daný zážitek navždy změní život. Černobílá kamera pomalu pluje chodbami rozsáhlého komplexu budov, aby nejen sledovala nekompromisní řádění mladého vraha, ale také aby zachytila prchavé okamžiky posledních záchvěvů lidského života.
Miláček Francie, herec, komik se svobodnou duší a velkým srdcem i on kandidoval na prezidenta.Podzim roku 1980. Už jsou to dva roky, co oblíbený francouzský komik triumfuje každý večer v pařížském divadle Gymnase. Jeho vtipy a historky kolují stejně jako po univerzitách, tak v parcích po lavičkách, v kavárnách, salonech i vězeňských dvorech. Lidé v nich poznávají nejen sami sebe, ale i politiky, všední život, který jim otravují reklamní lži i politická prohlášení. Po roztržce s rádiem Monte-Carlo, nejprve jako recesi, přijme kandidaturu v prezidentských volbách. To, co se zprvu jevilo jako jeden z dalších sarkastických Coluchových vtipů, přerůstá v podporu napříč Francií a celou společností. Coluche se do tohoto dobrodružství vrhá se vší vervou, upřímností a především neznalostí, aniž by si uvědomil důsledky svého počínání. Coluche se střetává s reálnou politikou a především sám se sebou a objevuje část své osobnosti, o které neměl možná ani tušení. Kandidatura na prezidenta ho stála příliš, ale pódium nikdy neopustil. Angažoval se proti chudobě a plýtvání potravinami a založil vývařovny pro chudé – Resto du coeur, které fungují dodnes. Osudovou se mu stala láska k motocyklům, zemřel 19. června 1986 na následky smrtelné nehody. V jedné ze svých písní zpívá: „Dneska naposled nasednu na svýho ocelovýho oře a zamířím k smrti. Vyjedu až nahoru, na horu svýho hoře, vrhnu se do propasti svýho osudu!“ Coluche u nás není příliš známý. Pamětníci si ho budou pamatovat z filmů Operace Banzaj a Křidýlko nebo stehýnko?, kde hrál nezdárného syna Louise de Funese. V roce 1984 získal Césara za roli Tchao Pantin.(Česká televize)