Popis: DALEKÁ CESTA, prvotina Alfréda Radoka (1914 - 1976), se nutkavou expresí svých obrazů z terezínského ghetta a iritujícím skloubením hraného a dokumentárního filmu stala pro komunistický režim natolik neúnosnou, že byla nejprve nakrátko odsunuta do venkovských kin a posléze zcela vyřazena z distribuce. Měl na tom mj. svůj podíl i Radokův kolega Otakar Vávra (*1911), jemuž se Radokův styl zdál prý příliš křečovitý. Jak se Vávra přiznal ve svých vzpomínkách Podivný život režiséra (1996), když se ho přední stranický ideolog, ministr informací Václav Kopecký (1897 - 1961), na film dotázal, svůj názor nesmlčel a "Kopecký zakázal další promítání Daleké cesty v kinech"...(oficiální text distributora)
Popis: Vojnová dráma režiséra Jiřího Weissa sa odohráva na jeseň roku 1944. Poslední zranení partizáni opúšťajú dedinskú školu. Mladá učiteľova žena ukrýva jedného z nich a kritizuje manžela za jeho prílišnú opatrnosť. Je to však práve on, kto musí napokon urobiť zásadné rozhodnutie...(oficiální text distributora)
Příběh z 1. světové války, situovaný na východní frontu, lze označit jako psychologické drama právě tak jako podobenství. V prvním případě jde především o portrét kaprála Hoferika, jenž slepě plní rozkazy nadřízených i za cenu zbytečných ztrát na životech svých vojáků. V tom druhém stojí v popředí téma moci, jejíž představitelé se ve chvíli potřeby nezdráhají zbavit i svého nejoddanějšího služebníka. Film zaujme pečlivě vystavěným scénářem, propracovanými dialogy a replikami, důmyslně opakovanými v různých významových kontextech, a sugestivní evokací všudypřítomného zmaru.(MFF Karlovy Vary)
Popis: Film rozpráva príbeh o vernom priateľstve Ala (Nicolas Cage) a Birdyho (Matthew Modine), spečatenom spoločnými prežitkami vojnových hrôz. Obaja muži sa vracajú z vietnamskej vojny: zatiaľ čo Al utrpel zranenie tváre, Birdy trpí traumou, ktorá ho privedie až na uzavreté oddelenie psychiatrie. Žije totiž v predstave, že je vták. Jeho priateľ Al sa ho pomocou spomienok na spoločnú minulosť pokúša priviesť späť do reality. V retrospektíve sledujeme ich mladosť v chudobnej štvrti Philadelphie a začiatok priateľstva dvoch protikladných pováh - Ala, ktorý miluje baseball a behá za dievčatami, a Birdyho, ktorý žije len pre svoj sen - vedieť lietať. Alovi sa nakoniec podarí oslobodiť Birdyho z jeho dobrovoľnej izolácie a spoločne sa pokúšajú začať odznovu.
Podle námětu Jana Procházky natočil v roce 1966 režisér Karel Kachyňa komorní příběh z posledních dnů druhé světové války. Ústřední hrdinkou je zoufalá venkovská žena, které Němci pověsili muže a které osud přivedl do rukou mladého vojáčka, na němž může vykonat svou pomstu.
Popis: Dobře fungující harmonická rodina řidiče autobusu a knihovnice středních let je jako blesk z čistého nebe postavena před otřesný fakt: jejich inteligentní syn slušný "hodný chlapec" a perspektivní budoucí vysokoškolák se jednoho dne, zdánlivě bez jakéhokoliv motivu, stává těžkým zločincem, brutálním vrahem své první lásky Moniky. Další dramatické kolize i vrcholící krizi však nesledujeme očima tohoto mladistvého zločince, ale z perspektivy dalších životních osudů jeho rodiny, především zoufalého otce a matky.(oficiální text distributora)
Henrik a Nina žijí na první pohled spokojený život. Tato představa se ale záhy rozpadne v okamžiku, kdy jejich 14 letá dcera obviní otce ze sexuálního obtěžování.(Severský filmový podzim)
Popis: Všechno je z dálky sledováno někým neviditelným a neznámým: do malé obce zavítá kočovná společnost předvádějící pašijové výjevy. Není však doba na divadelní představení. Zdánlivě se nic neděje, ale všichni podléhají panice a obavám z neznámého násilí. Podobenství, které scela otevřeně reagovalo na živé zážitky srpna 1968, bylo okamžitě po skončení pečlivě uzavřeno do pověstného trezoru. Premiéra se konala až po 20. Letech, Evald Schorm už svůj film nikdy neviděl. Nadčasová studie o povaze malých českých lidi je tragickou fraškou, nabitou symboly, opírající se o biblické podobenství, absurdní drama a kafkovské vidění světa. Filmová metafora o tom, co dokáže panika strachu a úzkosti, jak se zmocní lidí ve vesnici, kde se všichni znají... Příběh se odehrává v průběhu 24 hodin. Pod vlivem nevyjasněných příznaků nebezpečí a ohrožení reagují obyvatelé na události nepřiměřeně, projevuje se malověrnost, egoismus a pud stádnosti. V pestré mozaice epizod, směřujících čím dál tím více a krutěji od komičnosti k tragédii, se představuje množství postav, zastupujících různorodé spektrum národa. Tvůrci nikoho nešetří, obnažují malost a krutost až na dřeň. Právě to, spolu s jasnými náznaky souvislostí se sovětskou okupací v roce 1968, oddálilo o 21 let premiéru filmu, který je de facto završením Schormovy poetiky.Ústřední půjčovna filmů převzala film 19. prosince 1969, nebyl však uveden do distribuce, premiéra se uskutečnila až v roce 1990. Režie pašijových her: Jan Kačer.(oficiální text distributora)
Popis: Will (Jude Law) a jeho kamarád Sandy (Martin Freeman) jsou spolumajiteli vzkvétající londýnské firmy, která se zabývá zahradní architekturou. Nedávno své moderní studio přestěhovali na Kings Cross – do centra nejambicióznějšího regeneračního projektu v Evropě – kde však jejich kanceláře vzbuzují zvýšený zájem místních zlodějských gangů. Will se v rozhořčení z dalšího vloupání rozeběhne za jedním z mladých členů gangu, Mirem (Rafi Gavron), a pronásleduje jej až do bytu, kde mladý zloděj žije se svou matkou, bosenskou emigrantkou Amirou (Juliette Binoche). Will se s Amirou spřátelí, aby s její pomocí mohl pokračovat ve vyšetřování loupeže, avšak jejich přátelství nabere nečekaný spád. Amira brzy zjistí, že Miro vykradl Willovu kancelář a začne spekulovat o tom, s jakým úmyslem s ní sympatický architekt navázal vztah. Když jej pak z obav o osud svého syna začne vydírat, je Will, jehož život se noří do stále vážnější krize, donucen poznat divočejší stránky města i sebe samého.