Popis: Pátý celovečerní film režiséra Františka Vláčila - počítáme-li rozlehlou vančurovskou poému MARKETA LAZAROVÁ "jen za jeden" - je jeho čtvrtou výpravou do historie. Na rozdíl od předchozích tří, ĎÁBLOVY PASTI, MARKETY a ÚDOLÍ VČEL, jde tentokrát o historii nedávnou, jejíž pamětníci budou tvořit většinu publika. ADELHEID se odehrává po konci druhé světové války v pohraničí, na severní Moravě. V čase oné neklidné hranice, kdy tu ještě žije neodsunuté německé obyvatelstvo, kdy mezi ním vedle zdeptaných a usmýkaných válkou a porážkou jsou i nepoučitelní, snažící se mstít a zabíjet. A kdy sem z vnitrozemí začínají proudit ti, kdo odsud museli kdysi utéci, a s nimi i nový osadníci, kdy s poctivými sem táhne i dav rabovatelů. Tuhle spletitou, dramatickou podobu místa a času navozuje Körnerův a Vláčilův film v dynamické vstupní scéně příjezdu bývalého důstojníka západní armády Viktora Chotovického, který má převzít správu majetku největšího nácka v kraji Heidemanna. A tento začátek je také až do samotného závěru jediným místem filmu, kde se šířeji rozevře kulisa doby. Neznamená to, že by však ve filmu chyběla. Podmiňju totiž celý příběh Viktora a Heidemannovy dcery Adelheid, sloužící mu na zámečku, jenž za války patřil jejímu otci. Vstupuje sem nejen jako minulost, kterou je každý člověk svázán, ale i jako přítomnost - v návštěvách strážmistra a jeho pomocníčka na zámečku, který je trvalým místem děje, a v závěrečném vystoupení bratra Adelheid, údajně padlého na východní frontě. Vstupuje sem, do místa jakoby odloušeného od okolního světa, navzdory iluzi, kterou si Viktor snaží vytvořit. Je to zvláštní hrdina: nevedla ho sem ani vášeň mstitele, ani touha po zbohatnutí, ani budovatelský elán. Přichází unaven válkou, nemocný osamělý. Člověk, který toužil po domově, nenašel ho a teď hledá aspoň klid a zdání domova. Upne se k Adelheid, upne se k ní tím více, čím víc poznává její lidskou tragédii. Nevidí v ní "Němku", ale člověka, a i když mezi ní a jím stojí přehrada řeči, hledá u ní porozumění, cit, věří v to, že může překonat minulost, hledá lidský kontakt. Složitý vývoj vztahu těchto dvou, plný napětí, chvilek porozumění, i nového odcizování, je jádrem filmu, vylíčeným s jemným citem pro všechno "nedefinovatelné", co v takové situaci mezi lidmi existuje a vzniká. Každý z nich vlkádá do tohoto vztahu své zázemí, a právě o něj se nakones Viktorova iluze konečně nalezeného domova a citového pouta rozbíjí. Není to hra, ale opravdový zápas těchto dvou se vším, co je v nich a kolem nich. Není to romantický příběh "velké lásky", spíš smutná a z hlediska z hrdiny nakonec i trochu trapná historie, protože se pokoušel vytvořit cosi, čím se chtěl vzepřít času a včerejšku, najít novou jistotu tam, kde byla už předtím zviklána a odsouzena ke zmaru. Vláčil s velkým citem pro vnitřní atmosféru příběhu rozehrává vztah obou hlavních hrdinů, odhaluje jejich tajemství, vrší postupně všechno to, co nakonec vytvoří vnitřní svět jeho filmu.(oficiální text distributora)
Popis: DALEKÁ CESTA, prvotina Alfréda Radoka (1914 - 1976), se nutkavou expresí svých obrazů z terezínského ghetta a iritujícím skloubením hraného a dokumentárního filmu stala pro komunistický režim natolik neúnosnou, že byla nejprve nakrátko odsunuta do venkovských kin a posléze zcela vyřazena z distribuce. Měl na tom mj. svůj podíl i Radokův kolega Otakar Vávra (*1911), jemuž se Radokův styl zdál prý příliš křečovitý. Jak se Vávra přiznal ve svých vzpomínkách Podivný život režiséra (1996), když se ho přední stranický ideolog, ministr informací Václav Kopecký (1897 - 1961), na film dotázal, svůj názor nesmlčel a "Kopecký zakázal další promítání Daleké cesty v kinech"...(oficiální text distributora)
Popis: Vojnová dráma režiséra Jiřího Weissa sa odohráva na jeseň roku 1944. Poslední zranení partizáni opúšťajú dedinskú školu. Mladá učiteľova žena ukrýva jedného z nich a kritizuje manžela za jeho prílišnú opatrnosť. Je to však práve on, kto musí napokon urobiť zásadné rozhodnutie...(oficiální text distributora)
Příběh z 1. světové války, situovaný na východní frontu, lze označit jako psychologické drama právě tak jako podobenství. V prvním případě jde především o portrét kaprála Hoferika, jenž slepě plní rozkazy nadřízených i za cenu zbytečných ztrát na životech svých vojáků. V tom druhém stojí v popředí téma moci, jejíž představitelé se ve chvíli potřeby nezdráhají zbavit i svého nejoddanějšího služebníka. Film zaujme pečlivě vystavěným scénářem, propracovanými dialogy a replikami, důmyslně opakovanými v různých významových kontextech, a sugestivní evokací všudypřítomného zmaru.(MFF Karlovy Vary)
Popis: Film rozpráva príbeh o vernom priateľstve Ala (Nicolas Cage) a Birdyho (Matthew Modine), spečatenom spoločnými prežitkami vojnových hrôz. Obaja muži sa vracajú z vietnamskej vojny: zatiaľ čo Al utrpel zranenie tváre, Birdy trpí traumou, ktorá ho privedie až na uzavreté oddelenie psychiatrie. Žije totiž v predstave, že je vták. Jeho priateľ Al sa ho pomocou spomienok na spoločnú minulosť pokúša priviesť späť do reality. V retrospektíve sledujeme ich mladosť v chudobnej štvrti Philadelphie a začiatok priateľstva dvoch protikladných pováh - Ala, ktorý miluje baseball a behá za dievčatami, a Birdyho, ktorý žije len pre svoj sen - vedieť lietať. Alovi sa nakoniec podarí oslobodiť Birdyho z jeho dobrovoľnej izolácie a spoločne sa pokúšajú začať odznovu.
Carlos je tichý a nenápadný obyvatel andaluského města Granada. Díky svému jedinečnému talentu v oboru krejčovství se těší respektu zdejších významných obyvatel. Za tajuplným a před společností uzavřeným mužem, žijícím převážně v osamělosti svého bytu, se však skrývá chladnokrevný zabiják, jenž si vybírá ženské oběti, jež pak v ústraní porcuje a následně jejich maso sám požívá. Jeho precizně prováděná rutina se však začne hroutit v okamžiku, kdy se do domu přistěhuje nová sousedka, jež v něm budí fascinaci nejen jako oběť, ale i jako spřízněná duše pro jeho nenadále zjitřené srdce. Znepokojující snímek přesně nuancuje citovou proměnu Carlose. Za krásou precizních záběrů, oceněných cenou Goya pro nejlepší kameru, se rovněž daří odkrývat zvrácenost a hrozivost opakujících se činů. Přesvědčivé herecké výkony i originální uchopení tématu představují silný a působivý divácký zážitek.(MFF Karlovy Vary)
Popis: V domě obehnaném vysokou zdí bydlí podivná rodina: otec, matka, dvě dcery a syn. Jen otec může opustit dům, aby mohl vést nedalekou továrnu. Všechny tři děti procházejí zvláštní formou vzdělávání a jsou permanentně udržovány v panickém strachu z okolního prostředí. Jediným cizím návštěvníkem domu je Christina, zaměstnankyně továrny, která pravidelně přijíždí uspokojovat synovy sexuální potřeby. Jednoho dne Christina daruje jedné z dcer čelenku, jež září v šeru jasnou barvou, a požaduje za ni protislužbu. Co se stane, je-li přísně střežený režim domácnosti náhle narušen? Ve fascinujícím obraze lidské touhy ovládat druhé sleduje mladý režisér Yorgos Lanthimos podivnou mytologii jedné rodiny.(Zlín Film Festival)
Popis: Opuštěná domovnice Toni Collette se snaží přijít na to, proč zrovna ona musela najít tělo mrtvé dívky na svém prahu. Bezradně chodí po bytě a sleduje se v rozbitých zrcadlech. I na dalších sedm lidí čeká lehká životní změna, když se dozví, že jejich příbuzná, kamarádka či náhodná známá zemřela. Právě ona je spojovacím článkem pro náhledy do života sedmi žen. Pomocí jejich putování potemnělým městem utváří dojem, jak asi žila, co ji bavilo a proč vlastně skončila mrtvá na silnici.
Popis: Letadlo na lince Londýn - Tokio nouzově přistává na sibiřské vojenské základně. Mezi cestujícími je i Kolja, kterého KGB identifikuje jako známého tanečníka, který uprchl před osmi lety na Západ. Kolja je zatčen a uzavře nezvyklé přátelství s černým americkým stepařem, který pro změnu emigroval na Východ a má se o Kolju starat. Pokud chce Kolja ještě někdy opustit zemi, která udělala vše pro to, aby byl navždy zapomenut, musí najít se svým kolegou, ideovým protikladem a strážcem společnou řeč.