Popis: Pátý celovečerní film režiséra Františka Vláčila - počítáme-li rozlehlou vančurovskou poému MARKETA LAZAROVÁ "jen za jeden" - je jeho čtvrtou výpravou do historie. Na rozdíl od předchozích tří, ĎÁBLOVY PASTI, MARKETY a ÚDOLÍ VČEL, jde tentokrát o historii nedávnou, jejíž pamětníci budou tvořit většinu publika. ADELHEID se odehrává po konci druhé světové války v pohraničí, na severní Moravě. V čase oné neklidné hranice, kdy tu ještě žije neodsunuté německé obyvatelstvo, kdy mezi ním vedle zdeptaných a usmýkaných válkou a porážkou jsou i nepoučitelní, snažící se mstít a zabíjet. A kdy sem z vnitrozemí začínají proudit ti, kdo odsud museli kdysi utéci, a s nimi i nový osadníci, kdy s poctivými sem táhne i dav rabovatelů. Tuhle spletitou, dramatickou podobu místa a času navozuje Körnerův a Vláčilův film v dynamické vstupní scéně příjezdu bývalého důstojníka západní armády Viktora Chotovického, který má převzít správu majetku největšího nácka v kraji Heidemanna. A tento začátek je také až do samotného závěru jediným místem filmu, kde se šířeji rozevře kulisa doby. Neznamená to, že by však ve filmu chyběla. Podmiňju totiž celý příběh Viktora a Heidemannovy dcery Adelheid, sloužící mu na zámečku, jenž za války patřil jejímu otci. Vstupuje sem nejen jako minulost, kterou je každý člověk svázán, ale i jako přítomnost - v návštěvách strážmistra a jeho pomocníčka na zámečku, který je trvalým místem děje, a v závěrečném vystoupení bratra Adelheid, údajně padlého na východní frontě. Vstupuje sem, do místa jakoby odloušeného od okolního světa, navzdory iluzi, kterou si Viktor snaží vytvořit. Je to zvláštní hrdina: nevedla ho sem ani vášeň mstitele, ani touha po zbohatnutí, ani budovatelský elán. Přichází unaven válkou, nemocný osamělý. Člověk, který toužil po domově, nenašel ho a teď hledá aspoň klid a zdání domova. Upne se k Adelheid, upne se k ní tím více, čím víc poznává její lidskou tragédii. Nevidí v ní "Němku", ale člověka, a i když mezi ní a jím stojí přehrada řeči, hledá u ní porozumění, cit, věří v to, že může překonat minulost, hledá lidský kontakt. Složitý vývoj vztahu těchto dvou, plný napětí, chvilek porozumění, i nového odcizování, je jádrem filmu, vylíčeným s jemným citem pro všechno "nedefinovatelné", co v takové situaci mezi lidmi existuje a vzniká. Každý z nich vlkádá do tohoto vztahu své zázemí, a právě o něj se nakones Viktorova iluze konečně nalezeného domova a citového pouta rozbíjí. Není to hra, ale opravdový zápas těchto dvou se vším, co je v nich a kolem nich. Není to romantický příběh "velké lásky", spíš smutná a z hlediska z hrdiny nakonec i trochu trapná historie, protože se pokoušel vytvořit cosi, čím se chtěl vzepřít času a včerejšku, najít novou jistotu tam, kde byla už předtím zviklána a odsouzena ke zmaru. Vláčil s velkým citem pro vnitřní atmosféru příběhu rozehrává vztah obou hlavních hrdinů, odhaluje jejich tajemství, vrší postupně všechno to, co nakonec vytvoří vnitřní svět jeho filmu.(oficiální text distributora)
Popis: Vojnová dráma režiséra Jiřího Weissa sa odohráva na jeseň roku 1944. Poslední zranení partizáni opúšťajú dedinskú školu. Mladá učiteľova žena ukrýva jedného z nich a kritizuje manžela za jeho prílišnú opatrnosť. Je to však práve on, kto musí napokon urobiť zásadné rozhodnutie...(oficiální text distributora)
Příběh z 1. světové války, situovaný na východní frontu, lze označit jako psychologické drama právě tak jako podobenství. V prvním případě jde především o portrét kaprála Hoferika, jenž slepě plní rozkazy nadřízených i za cenu zbytečných ztrát na životech svých vojáků. V tom druhém stojí v popředí téma moci, jejíž představitelé se ve chvíli potřeby nezdráhají zbavit i svého nejoddanějšího služebníka. Film zaujme pečlivě vystavěným scénářem, propracovanými dialogy a replikami, důmyslně opakovanými v různých významových kontextech, a sugestivní evokací všudypřítomného zmaru.(MFF Karlovy Vary)
Popis: Film rozpráva príbeh o vernom priateľstve Ala (Nicolas Cage) a Birdyho (Matthew Modine), spečatenom spoločnými prežitkami vojnových hrôz. Obaja muži sa vracajú z vietnamskej vojny: zatiaľ čo Al utrpel zranenie tváre, Birdy trpí traumou, ktorá ho privedie až na uzavreté oddelenie psychiatrie. Žije totiž v predstave, že je vták. Jeho priateľ Al sa ho pomocou spomienok na spoločnú minulosť pokúša priviesť späť do reality. V retrospektíve sledujeme ich mladosť v chudobnej štvrti Philadelphie a začiatok priateľstva dvoch protikladných pováh - Ala, ktorý miluje baseball a behá za dievčatami, a Birdyho, ktorý žije len pre svoj sen - vedieť lietať. Alovi sa nakoniec podarí oslobodiť Birdyho z jeho dobrovoľnej izolácie a spoločne sa pokúšajú začať odznovu.
Podle námětu Jana Procházky natočil v roce 1966 režisér Karel Kachyňa komorní příběh z posledních dnů druhé světové války. Ústřední hrdinkou je zoufalá venkovská žena, které Němci pověsili muže a které osud přivedl do rukou mladého vojáčka, na němž může vykonat svou pomstu.
Popis: Československo, 1982. Totalitní režim se zdá jako nekonečný a neukončitelný. Antonín, příslušník tajné policie, je vnitřně neklidný, možná až psychopatický násilník, plný neartikulovaného vzteku a zoufalství. Znuděný vším okolo sebe nasměruje své démony ke zdánlivě čistému, spíše ale neuchopitelnému bodu – k mladé ženě Kláře. Není to láska ani jiný druh čisté vášně – pouze spalující touha po iluzi útěku z šedivé klece a nudy. Antonínova nesmyslná snaha získat Kláru pro sebe ho obrací nejen proti tradičním nepřátelům režimu, ale i proti vlastním lidem a systému samotnému. Pokud ale Antonín porušuje pravidla organizace, jíž slouží, není to gesto občanské nebo dokonce politické – je to vzpoura čistě osobní a zběsilá.(oficiální text distributora)
Popis: Laura (Heike Makatsch) a Nils (Mark Waschke) se chtějí odstěhovat z velkoměsta na předměstí se svou malou dcerkou Fanny, daleko od znečištěného vzduchu. Jenže místo, které si vybrali je bránou do komunity s názvem „Šestnáct dubů". Stráž u brány kontroluje nové příchozí a nikdo se nedostane dovnitř bez povolení. Jak se zdá, je to bezpečné a zdravé prostředí pro malou Fanny. Ale na uvítacím večírku se sousedy začne mít Laura podezření, že je zde něco divného. Všechny ženy jsou úžasně krásné a s věčně dobrou náladou, kterou jim udržují tabletky od místního lékaře. Všichni muži se dobře baví- a když Nils na doporučení zapne pozdě v noci televizi, vidí ve filmu pro dospělé hrát někoho, kdo vypadá hodně podobně jako jejich sousedka Marlene...(TV Barrandov)
Kdo chce zdolat nejvyšší horu, musí být připraven, že ona zdolá jeho. Slovenský televizní film na motivy skutečných událostí.Himálajská hora Makalu, nacházející se v Nepálu, je pátou nejvyšší horou světa. V roce 1973 se ji náročnou trasou, tzv. jižním pilířem, pokusila zdolat i československá výprava, která však skončila tragicky. Skupina horolezců pod vedením zkušeného Ivana Kaščáka (jeho reálnou předlohou byl přední slovenský horolezec Ivan Gálfy) je složena z nejschopnějších a fyzicky i psychicky nejzdatnějších mužů. V základním táboře a při přípravě postupových táborů se expedice potýká s běžnými zdravotními problémy – bolavým zubem, střevními potížemi či nachlazením. Pro samotný výstup na vrchol Makalu vybere Kaščák mladého studenta techniky Milana, o generaci staršího kolegu Karola a mladíka Joža. Ten v postupovém táboře bez Kaščákova vědomí propustí své místo ambicióznímu Karolovi. Vlivem únavy a nedostatku kyslíku se však Milan zřítí po sněhovém svahu a kromě hlavy si zraní i páteř. Pro všechny to znamená nejen konec výstupu, ale především kruté poznání, že Milana nelze dopravit dolů...Slovenský televizní snímek režiséra Jozefa Zachara vznikl volně podle skutečných událostí. O skutečné tragické expedici vypráví též epizoda Expedice Makalu z cyklu České televize Zapomenuté výpravy. Československým horolezcům se podařilo zlézt horu až o tři roky později. Český alpinista Karel Schubert však tehdy zahynul při sestupu.(Česká televize)
Popis: Případ Zdisława Marchwického zřejmě nedá Macieji Pieprzycovi spát ještě dvacet let poté, co natočil dokument pojednávající o (možná nespravedlivě odsouzeném) sériovém vrahovi. Jeho zájem však nevyplývá z nezralé fascinace tématem, které nepochybně vzbudí senzaci, ale z pobouření a přirozeného lidského nesouhlasu s tím, že státní mašinerie zničila život pravděpodobně nevinného člověka. Bezmoc vyplývající z tohoto protestu nalezla výraz v umělecky zdařilém kinematografickém díle.(Kino na hranici)
Do povodí slavné řeky Mississippi za horkého léta roku 1957 se můžete vypravit v americkém dramatu o životě jedné farmářské rodiny. Paul Newman je mladý, ctižádostivý muž, který je neprávem pronásledován špatnou pověstí. Usadil se v malém městečku a snaží se začít znova, ale pověst o něm dorazila až sem... (oficiální text distributora)