Popis: Příběh se odehrává rok před vypuknutím druhé světové války, bezprostředně po podepsání Mnichovské dohody v roce 1938. Na pozadí historických událostí sleduje osud židovské rodiny, která se po svém vyrovnává s přicházejícími událostmi. Síla příběhu je umocněna kontrastním ztvárněním, kdy se na naznačeném tragickém pozadí vstupujícího do filmu v podobě historických týdeníků a rozhlasových zpráv, odehrává poetický příběh lidí. Film si klade za úkol přiblížit dnešnímu divákovi historickou postavu pana Nicholase Wintona, jehož velký čin ve fiktivním příběhu o rodině Silbersteinových znovu ožívá. Tento statečný Angličan přišel koncem roku 1938 do Prahy, aby uskutečnil svůj plán na záchranu 669 židovských dětí, které by jistě neunikly tragickému osudu, který pro ně připravila nacistická ideologie.(oficiální text distributora)
Píše se rok 1427. Marie žije šťastně se svým mužem Michaelem a jejich malou dcerkou na hradě Hohenstein, který byl Michaelovi propůjčen králem za jeho věrné služby. Michael ale musí odejít do války s husity a Marie brzy dostává zprávu, že byl zabit. Nechce se s jeho úmrtím smířit, ale než má čas něco podniknout, ocitá se před církevním inkvizitorem, který ji přikazuje znovu se provdat...(oficiální text distributora)
Popis: Na hrad Karlštejn nesmí žádná žena! Přesto se zamilované Daniele Kolářové a neméně zamilované Janě Brejchové podaří přes přísný královský zákaz strávit na hradě jednu noc v přestrojení. Řekl: Lásko má, já stůňu, svoji pýchu já jen hrál... Kdo by neznal ústřední melodii z hudebního filmu režiséra Zdeňka Podskalského! Vznikl podle stejnojmenné divadelní hry, kterou v roce 1884 napsal Jaroslav Vrchlický. Navštívíme dobu panování Karla IV., jenž dal zbudovat Karlštejn jako pevnost střežící korunovační klenoty a údajně zakázal, aby tam nocovaly ženy. Královnu Elišku Pomořanskou trápila krutá žárlivost - co tam asi tak pan choť za nocí provádí? Rozhodla se tedy na hrad vniknout v přestrojení za páže a zjistit pravdu. Stejný nápad dostala v tentýž den také mladičká Alena, zamilovaná do jednoho ze členů hradní posádky. Z jejich konání samozřejmě povstane řada zapeklitých situací... Jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších českých filmových muzikálů je půvabnou hříčkou o císaři Karlu IV. a jeho hradě Karlštejně, na němž podle jeho zákazu nesměly přebývat ženy. Jedné noci se však na Karlštejně objeví nejen Karel IV. a dva nezvaní hosté, cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán, ale také dvě ženy v mužském přestrojení. Jednou z nich je císařova manželka Eliška Pomořanská, která z lásky a stesku porušila zákaz, aby mohla císaře alespoň zahlédnout, tou druhou je neteř purkrabího Alena, která se vsadila s otcem, že dokáže strávit na hradě noc v mužském přestrojení. Zatímco Alena přivádí k šílenství svého snoubence Peška, moudrý arcibiskup Arnošt z Pardubic pomáhá přestrojené královně proniknout ke králi a také ji chrání před slídivými pohledy cyperského krále a bavorského vévody, kteří nevěří, že by na hradě opravdu nebyla žádná "ženská". Český filmový muzikál, jehož některé písničky doslova zlidověly, natočil v roce 1973 režisér Zdeněk Podskalský podle stejnojmenné divadelní hry Jaroslava Vrchlického (z roku 1884). Podskalského verze však není prvním pokusem lyrickou komedii zfilmovat. Poprvé ji natočil, ještě jako němý film, v roce 1919 Olaf Larus, podruhé se k ní vrátil režisér František Filip a v polovině šedesátých let natočil její televizní verzi. Podskalského film je však nejen předloze nejvěrnější, ale také nejúspěšnější.
Popis: Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy a spolu vytvářely nesmazatelnou krvavou stopu. Jednou z obětí dějin psaných vítězi měl být i německý průmyslník Habermann, který žil s rodinou na severní Moravě. Okolnosti jeho konce zůstávají dodnes nejasné. Filmový příběh se jeho životním osudem pouze volně inspiroval, ale paradoxy nejšílenějších let dvacátého století prezentuje hrůzně dokonale. Život před válkou v pohraničí nebyl dvakrát idylický. Doba si žádala, abyste se přiklonili na jednu či druhou stranu a jen ti nejsilnější dokázali zůstat nad věcí. Patřil k nim bohatý podnikatel August Habermann (Mark Waschke), který bez předsudků dával práci Čechům i Němcům, a jeho nejbližší přítel Březina (Karel Roden). Po začlenění Sudet do Třetí říše tlak ještě zesílí, na tomto místě personifikovaný esesákem Koslowskim (Ben Becker). Habermann i přesto dál vytváří pro své české zaměstnance ochranný štít a odmítá se plně podvolit „mateřské“ ideologii. Jenže šílená doba nakonec dostihne i jeho. Při volbě ze dvou možností, z nichž ani jedna není dobrá, učiní rozhodnutí, které se stane záminkou k tomu, aby se bezprostředně po válce stal hlavním cílem na seznamu „českých vlastenců“, z nichž většinu tvoří jeho bývalí chráněnci. Samozvaným soudcům a katům jde ale spíš o jeho majetek než o spravedlnost. Dokáže před nimi Habermann zachránit alespoň ženu a dítě?
Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk.Film Poslední vlak úspěšného režiséra Josepha Vilsmaiera (Stalingrad) a jeho ženy Dany Vávrové má za sebou projekce na festivalech v Berlíně, Karlových Varech a dobře si vedl i v německé distribuci. Film se natáčel v České republice a v hlavních i vedlejších rolích se tak objeví známé tváře Juraje Kukury, Stanislava Zindulky, Niny Divíškové nebo Vojty Kotka. Z německých herců ve filmu exceluje Gedeon Burghard známý například ze seriálů Komisař Rex, Kobra 11 nebo z česko-německého Náhrdelníku. Sibel Kekilli pak čeští diváci znají jako hlavní hrdinku filmu Proti zdi. Válečná témata se v německé kinematografii stále vracejí. Někdy je to skandál, někdy zklamání. Poslední vlak patří k těm filmům, které se nesnaží ukázat velké dějiny, ale vracejí se k dramatickým osudům bezbranných, kteří jen díky svému původu ztratili status lidí. Film je napínavým příběhem o lidech, kteří tváří v tvář smrti musejí jednat a nemají se kam obrátit pro pomoc. Síla filmu spočívá především ve skvělých hereckých výkonech, napínavé atmosféře a hlavně historické věrnosti a důkladnosti.(oficiální text distributora)
Popis: Katalánský bouřlivák Albert Serra obsadil francouzskou hvězdu Jeana-Pierra Léauda do své vrcholné rekonstrukce historické legendy, pozvolného skonu slavného Krále Slunce. Audience ve versailleském paláci nikdy nebyla tak krásná a dekadentní zároveň. Komorní cinefilní lahůdka rovnou měrou připomíná jak autentický dokument, tak sérii barokních obrazů.(Audiovize)
Toto je príbeh jedného z legendárnych letcov a konštruktérov - pionierov moderného letectva - ktorý dokázal ako prvý prekonať Lamanšský prieliv na ním skonštruovanom lietadle Stalo sa tak v roku 1909.
Popis: Je kv?ten 1945 a N?mecko leží v troskách, poražené po bezpodmíne?né kapitulaci p?ed Spojenci. Hitler spáchal sebevraždu v berlínském bunkru a celý sv?t volá po spravedlnosti. Pokusu o vyrovnání se s nacistickými zlo?iny se ujal americký soudce Robert Jackson, který sestavil Mezinárodní vále?ný tribunál v Norimberku. Právní základ mu dala tzv. Londýnská charta Spojenc?, podle níž má tribunál právo "obvin?ného, který byl prohlášen vinným, odsoudit k smrti nebo k jinému trestu, který by považoval za spravedlivý". Úkolem tribunálu bylo soudit a potrestat zlo?iny proti míru, vále?né zlo?iny a zlo?iny proti lidskosti. Souzeno bylo 22 hlavních vále?ných zlo?inc?, ?len? vlády a vrchního velení n?mecké nacistické armády a 7 organizací. Celý proces od p?íprav soudní sín? a stoh? materiál? jako podklad? k obžalobám v rozst?íleném Norimberku v lét? a na podzim roku 1945 až po záv?re?ný ortel v ?íjnu 1946 ukazuje film o?ima hlavního amerického žalobce Roberta Jacksona a ?íšského maršála Hermanna Göringa. Ten se nejprve pokouší ovládnout pr?b?h soudu, ale pod tíhou sv?dectví ob?tí, které p?ežily, nakonec i pod tíhou faktických ?ísel a p?edevším po zhlédnutí dokumentárních záb?r? z koncentra?ních tábor?, které usv?d?ují nacistické pohlaváry z hyenismu, postupn? ztrácí kredit i mezi svými souputníky. M?ní se i p?vodní postoj soudce Jacksona, který v rozporu s názorem ruského žalobce Nikiti?enka zpo?átku odmítá popravy. Po více než 300 dnech jednání, s 5500 dokumenty a 200.000 místop?ísežnými prohlášeními, vynese Norimberský tribunál 1. ?íjna 1946 dvanáct rozsudk? smrti, sedm trest? odn?tí svobody a t?i zprošt?ní viny. Sám Göring 16. ?íjna 1946 n?kolik hodin p?ed popravou spáchá ve své cele sebevraždu. Dvoudílný kanadský film Norimberský proces p?evzal ?adu dialog? p?ímo ze zápisu soudního jednání a je nejen fascinující rekonstrukcí nejvýznamn?jšího a bezprecedentního soudního procesu 20. století, ale nahlíží i do zákulisí politických a osobních zájm?, z nichž už tehdy - t?sn? po sv?tové katastrof? - bylo patrné budoucí d?lení sv?ta na dva protilehlé tábory. P?vodní záb?ry z koncentra?ních tábor? jsou zcela autentické a ani po více než p?l století neztratily nic ze své ot?esnosti.(oficiální text distributora)
Snímek inspirovaný skutečnými událostmi roku 1948. Egyptský filmař Hassanin dostane za úkol zdokumentovat útok na izolovaný kibuc Nicanim.
Když je na korunního prince spáchán pokus o atentát, za kterým se skrývá jeho vlastní bratr, musí mladý následník trůnu opustit království a hledat útočiště v cizích krajích. Jedinou nadějí na návrat domů je pro něho dvojice, kterou tvoří rytíř Jacob, znavený křížovou výpravou (Hayden Christensen), a legendární zbojník Gallain (Nicolas Cage). Musí bojovat svorně, bok po boku, aby princi pomohli získat zpět jeho místo na trůně, které mu právem náleží.(AMC)