Popis: Třetí díl unikátní filmové série, která rozkrývá tabu klíčových událostí našich moderních dějin. Londýn, válka. Prezident v emigraci Beneš a jeho šéf špionáže plukovník Moravec. Atentát na Heydricha aneb k čemu je dobrá vražda tyrana.Hlavní postavou tohoto dílu je spolu s prezidentem Benešem šéf československé exilové rozvědky v Londýně František Moravec. Jeho rozhodnutí zlikvidovat Heydricha rozbouří hladinu adrenalinu londýnského odboje, orientovaného především na vyjednávání a politicko-strategické cíle přímo v Británii (v Čechách se válka nerozhodne, říkají). Moravec touží po činu, k čemuž je však prezident Beneš hluchý; na výzvy prostě neodpovídá, jako by je neslyšel. Vraždy nepatří do jeho myšlenkového světa, jakkoli cynický dokáže být k lidským osudům. Krok za krokem pak sledujeme zrod Benešova klíčového rozhodnutí z dob druhé světové války. Aby se nemohl opakovat Mnichov, je nutné „zjednodušit" národnostní strukturu obyvatelstva vyhnáním (ještě neví přesně kolika) milionů sudetských Němců. Aby toto bylo možné (tedy aby s tím nakonec souhlasily velmoci), je třeba vytvořit situaci, která z Československa jasně vytvoří nikoli jen oběť nacismu, ale spolubojovníka v boji proti němu. Vražda tyrana tento propagandistický záměr splňuje.(Česká televize)
Popis: Královská aféra je příběhem vášnivé a zakázané lásky, která změnila celý národ. Lásky, která propukla na začátku 70. let 18. století mezi Johanem Struenseem, německým lékařem pološíleného dánského krále Kristiána VII., a jeho manželkou, mladičkou královnou Karolinou Matyldou Hannoverskou. Tuto historickou zápletku chtělo zfilmovat už několik tvůrců, až teď se to však podařilo Nikolaji Arcelovi, který do hlavních rolí fascinujícího dramatu obsadil Madse Mikkelsena a Alicii Vikander.
Popis: V roce 1916 se evropské válčící mocnosti ocitají v patové situaci. Operace dvou mohutných armád, které si dosud vyžádaly milióny životů, jsou na mrtvém bodě. Důlní inženýr Oliver Woodward se po pobytu v Papui vrací do Austrálie, aby se připojil k tajné Tunelářské společnosti. Woodward ke svému překvapení získává vojenskou hodnost a odjíždí do Evropy. Na bitevním poli u francouzského Armentiéres ho čeká „jeho“ rota tunelářů, kteří ale novému veliteli příliš nevěří. Tuneláři mají labyrint chránit tak dlouho, dokud nezazní rozkaz k odpálení trhavin. Jenže kdo ví, kdy ta chvíle přijde?!
Popis: Od vylodění v Normandii trvalo Spojencům 11 měsíců, než se jim podařilo Hitlera porazit. Byl to nejkrvavější rok celé války.(National Geographic)
Popis: Na sklonku 18. století, ve vzdáleném koutě státu, kterým by mohla být Paraguay, čeká důstojník španělské koruny narozený v Jižní Americe na dopis od krále, který by mu posvětil přesun z města, v němž uvízl, na lepší místo. Jeho situace je choulostivá. Musí se ujistit, že jeho přemístění nic nepokazí. Je nucen poslušně přijímat každý úkol od střídajících se guvernérů, kteří sem postupně přicházejí a zase mizí, zatímco on stále zůstává. Léta ubíhají a dopis od krále nepřichází. Když si Zama uvědomí, že je vše ztraceno, přidává se ke skupině vojáků, kteří jsou v patách nebezpečnému banditovi.(Cinemax)
Popis: 6. června 1942 vstupuje v platnost nové nařízení francouzské vlády namířené proti židovskému obyvatelstvu. Jedenáctiletý Joseph Weismann proto odchází do školy se žlutou hvězdou na hrudi. Přesto žijí Weismannovi v přesvědčení, že mají stále důvody k radosti. Ale jen do úsvitu dne 16. července 1942, kdy do bytu vtrhnou muži v černých uniformách. Budí celou Josephovu rodinu a ženou je do autobusu… Po největší razii v dějinách lidstva, která proběhla pod taktovkou francouzské policie, se v pařížské cyklistické aréně tísní na třináct tisíc Židů. Pět dní bez vody, bez jídla a bez zdravotní péče. Dr. Sheinbaum (Jean Reno) internovaný spolu s ostatními dělá, co může. Intenzita rasismu šířeného zdejší kolaborantskou vládou hluboce zasahuje mimo jiné také sestru Červeného kříže Anette Monod (Melanie Laurent).
Malá křesťanská komunita v severní Africe, v níž našlo klid i naplnění osudů osm mnichů shodné víry, ale rozdílného věku i názorů, žije v poklidu, dokud život v oblasti nenaruší masakr, za nímž stojí místní islámští fundamentalisté. Poté, co odmítnou armádní dozor, čelí mniši otázce, jak se bránit přetrvávajícímu riziku, i zjištění, že láska k bližnímu není pro všechny věřící přesvědčivým argumentem. Film se zabývá univerzálními hodnotami, které nelze zavrhovat, ať už věříme v jakéhokoli boha, ale také ukazuje, že odevzdanost víře ještě neznamená automatické nalezení odpovědí a z nich pramenícího klidu. Snímek usiluje o zachycení života v klášteře bez idealizace „služebníků božích“ a úspěšně problematizuje domněnky o stádním uvažování věřících. Dílo, jež klade náboženské otázky, ale zároveň je univerzálně duchovní, vychází ze skutečné události, kterou režisér odhaluje až na samém konci, a posiluje tak dopad svého už tak sugestivního filmu.(MFF Karlovy Vary)