Popis: Před přibližně deseti lety byl svět zničen. Nikdo neví, co se vlastně stalo. Možná šlo o jaderný útok, možná o vesmírnou událost. Miliony lidí zemřely, ať už přímo v důsledku katastrofy, nebo vyhladověním či zoufalstvím z pomalé smrti lidí kolem poté, co se zastavily dodávky energií. Muž (Viggo Mortensen) a Chlapec (Kodi Smit-McPhee) jsou na cestě za nadějí, kterou očekávají na jihu, na pobřeží. Veškerý svůj skromný, leč nesmírně vzácný majetek si vezou v nákupním košíku, vybaveném zpětným zrcátkem, aby viděli, zda je někdo nesleduje. Jediným zdrojem radosti jsou pro ně občasné nálezy jídla či pití. Na své pouti se setkávají s množstvím zoufalých přeživších, ať už jde o loupeživé gangy, kanibaly či zloděje. V průběhu filmu také sledujeme retrospektivní náhledy do Mužovy šťastnější minulosti a jeho života s Ženou (Charlize Theron). Cesta je dobrodružný a hororový příběh. Je to road movie, stejně jako příběh o lásce mezi otcem a synem. Jde o napínavé vyprávění o největších lidských ctnostech i hříších.
Popis: Silně emotivní příběh kombinuje prvky science fiction, romantiky a napínavého dramatu. Pro svou žánrovou výjimečnost a originalitu příběhu se tento film stal jedním z nejpůsobivějších děl ruské kinematografie. Pozoruhodný svět ruského spisovatele Alexandra Běljajeva ožil na stříbrných plátnech v roce 1962. Legendární dílo popisuje osudy mladíka Ichtiandra, kterého nadšený vědec zachránil před smrtí tím, že mu implantoval žábry žraloka. A zároveň přišel s přelomovou představou, že by lidé, sužování věčnými sváry a válkami, mohli žít pod mořskou hladinou. Sotva dospělý chlapec slouží jako první experiment vědcovy vize. Co se ale stane ve chvíli, kdy člověk obojživelník potká dívku svých snů?(oficiální text distributora)
Popis: Někde v Texasu na hřbitově byla zhanobena lidská těla. Skupina mladých lidí se rozhodne vypátrat pachatele hrůzných činů a prožije strašlivé dobrodružství. Většina diváků po projekci dnes už klasického díla pociťovala převážně jen úzkost. Mráz nahání již samotná zvuková stopa, aniž bychom spatřili nechutné detaily. Režisér Tobe Hooper vytvořil jeden z pilířů gore (nebo také splatter) filmu. Stejně jako Kanibal holokaust (1979), uvedený na prvním ročníku Festivalu otrlého diváka, i zde je navozena atmosféru autentičnosti, čímž tento paradokument nabývá na účinnosti (vše zesíleno vědomím, že základní linie je inspirována reálným příběhem skupiny výletníků zmasakrovaných rodinou kanibalů). Hrůzy je u diváka dosažena již prostým faktem, že to příšerné, co sledujeme na plátně, je vlastně velmi reálné a mohlo by se stát každému z nás. Tak se můžeme mnohem snadněji a věrohodněji identifikovat s jednotlivými protagonisty než v případě upírských obětí. Budeme-li pozorně sledovat, jak vzniká atmosféra tohoto kanibalistického filmu, zjistíme, že režisér je velmi obezřetný při využívání násilí (alespoň vzhledem k současným trendům). Náročné bylo i samotné natáčení – malý rozpočet, pekelné horko v Texasu a představitel vraha s motorovou pilou se neustále zraňoval, protože přes masku špatně viděl. Nicméně vzniklo nesmrtelné dílo, které opět bojovalo s cenzurou (dlouho bylo jeho šíření zakázáno ve Velké Británii) a doposud je objektem zájmu, nejen skalních fanoušků. Jen ve Spojených státech se v době premiéry psalo např. v Los Angeles Time: „...jsme svědky odporného zneužití filmové suroviny….“ nebo v časopise Harper: „…Tento film je pouze hnusná sračka, v níž nelze najít nic hodného zapamatování. Je to pouze směs hysterie, debility okořeněné kanibalismem, voodoo, astrologií a kultem hippies. Vše obalené přehnaným násilím, které si může vymyslet jen chorý mozek…“ Samozřejmě se Masakr dočkal svých pokračování: Texaský masakr 2 (1986, r. T. Hooper) – ten více přechází do chtěného černého humoru a absurdity, Kožená tvář III (1990, r. Jeff Burr) a Masakr v Texasu (1994, r. Kim Henkel). V rámci festivalu budeme možnost porovnat vzor se svým remakem z roku 2003.
Popis: Po tom, ako rodinu pätnásťročnej Fay Delussey (Sophie Turner) postihne nepríjemná udalosť, uvedomí si, že jej detstvo sa skončilo. Jej otcovi (Rhys Ifans) diagnostikovali ťažkú degeneratívnu chorobu, ktorá je smrteľná. Fayina matka Ann (Claire Forlani) sa s tým ťažko vyrovnáva a nachádza predčasnú útechu v učiteľovi drámy Johnovi Moffatovi (Jonathan Rhys Meyers). Mladá Fay sama navštevuje hodiny herectva, kde pod Johnových vedením nacvičujú i Shakespearovu drámu Macbeth. Keď Fay získa v tejto hre jednu z hlavných úloh, jej spolužiačka Monica Meldrum (Charlotte Vega) ju za to začne nenávidieť. Situácia neskôr vyústi do ostrého konfliktu, v ktorom Fay obviní Monicu, že sa za vydáva za tajomného dvojníka, ktorý jej chce zničiť život.
Ve filmu Skrytá vada, který se odehrává v roce 1970, exceluje Joaquin Phoenix v hlavní roli Larryho "Doca" Sportella, soukromého očka z kalifornského města Gordita Beach. Jeho bývalá přítelkyně Shasta Fay Hepworthová Doca přesvědčí, aby vyšetřil zmizení bohatého realitního makléře, kvůli kterému ho opustila. Doc během svého podivného pátrání v marihuanovém rauši odhalí síť vzájemně propojených spiknutí, do nichž je namočená policie, neonacisté, gangsteři, drogoví dealeři, zubaři, rehabilitační zařízení, rockeři, federální vláda i tradiční novoanglický establishment.(Cinemax)
Popis: Thomas Richardson (Dan Stevens) se s výkupným vydává na tajemný ostrov s cílem osvobodit svou sestru, která sem byla unesena zvláštní sektou vedenou knězem Malcolmem (Michael Sheen). Tahle náboženská organizace uctívá modlu jménem "Ona", bohyni ostrova. Thomas brzy po příjezdu zjišťuje první fakta týkající se místního společenství, která jsou nejenom velmi znepokojivá, ale především hodně nebezpečná.(C0r0ner)
Popis: V roce 1972 byla stanovena stupnice vyšetřování případů s podezřením účasti mimozemské inteligence. Zpozorování UFO bývá označeno jako první druh setkání, shromáždění důkazů znamená druhý stupeň, kontakt s mimozemšťany je druhem třetím. Poslední, čtvrtý druh setkání, označuje únos. Dokumentace třetího a čtvrtého druhu setkání neexistovala. Donedávna. Provokativní thriller Čtvrtý druh je natočen podle skutečných událostí v odlehlém městě Aljašky, kde od šedesátých let dochází k záhadnému mizení lidí. Tento jev nebyl nikdy uspokojivě vysvětlen. Díky natáčení psychologických sezení s traumatizovanými pacienty objevila a shromáždila doktorka Abigail Tylerová (Milla Jovovich) extremně znepokojující důkazy o setkání čtvrtého druhu, které vedly k obnovení vyšetřování záhadných zmizení. Dosud nezveřejněné archivní nahrávky z psychologických sezení doktorky Tylerové jsou zveřejněny i ve filmu. Jejich použití dělá z filmu Čtvrtý druh ještě mrazivější podívanou.