Popis: Půvabná studentka Hanka se na chmelové brigádě stává středem zájmu vychloubačného premianta Honzy a čestného a zásadového, byť poněkud svéráznějšího Filipa. Romantika v podkroví školy, kde jsou studenti ubytováni, však končí necitlivým zásahem pedagogického dozoru. Svěží, optimistický, sedmnáctiletý český film. A dnes už také nesmrtelná legenda! "Ten příběh, který uvidíte a co tak divně začíná, ten mohlo prožít vaše dítě, ať chce či nechce rodina. Ten může prožít vaše dítě a nikoli jen na chmelu a když se nad ním zamyslíte, dosáhl svého účelu." Tímto nápěvem začíná český muzikál, který není třeba nijak představovat. Příběh lásky, která vznikla ke zděšení okolí na chmelové brigádě, patří mezi naše nejoblíbenější filmy také díky skvělým písničkám, které zpívají Karel Gott, Josef Zíma, Jana Petrů, Karel Štědrý a Jana Malknechtová.
Popis: Píše se rok 1947 a doba přeje smyslnosti, extravaganci, humoru a nekonečnému očekávání. Ivanu Heinzovi, pohlednému dandymu a vtipnému provokatérovi je právě devatenáct. Utíká z domova, aby se vydal na nekonvenční pouť oslavující svobodu a umělecké ideály. Žije přítomným okamžikem, obdivem k surrealismu a krásným ženám. Život se zdá být báječný, pokud ho vychutnáváte v cigaretovém kouři, lehkém opojení likérem a po boku fascinující, krásné a zkušené ženy. Ivan píše básně a vrhá se nadšeně do zničující romance s nezávislou a bisexuální Janou. Akční život plný inspirujících erotických her, hádek, výbuchů smíchu, dobové taneční hudby, ale i dramatických politických změn, prožívají čerství milenci naplno. Komunistický režim však začíná ukazovat svou represivní tvář. Ale Ivan a Jana jsou jako lehkonozí tanečníci na ostří žiletky. Není důležité, co bude zítra. Důležité je, co je teď a jak silně mne dokážeš milovat! Vyhýbají se povinnosti pracovat, spřádají fantastické plány do budoucnosti, živí se drobnými krádežemi a plánují útěk do Paříže. Střet s mocí však přichází tvrdě a nečekaně…
Popis: Příběh filmu Kousek nebe vypráví o lásce, přátelství a soudržnosti, která pomáhala důstojně přežít v nejtěžších dobách. Ve zdech komunistického kriminálu 50. let se odehrává příběh křehké lásky dvou mladých lidí. Přestože historické reálie by tomu mohly napovídat, není Kousek nebe politickým plakátem, ale v první řadě milostnou romancí, která ukazuje, že láska si najde cestu všude a i za těch nejdramatičtějších okolností.Prudká povaha a neodbytný pocit vzdoru vůči všemu, co se děje kolem nás, přivedly Luboše na lavici obžalovaných. Výrok soudu je jednoznačný a trest dlouhý a těžký. Luboš však ani v "díře" nedokáže zkrotit svou lásku k jazzu a věčně sálající plamínek rebelství, který v sobě nosí. Na důkaz toho, že na světě není místo, kde by se nemohla narodit láska, potkává Luboš právě za zdmi věznice Danu. Není to skutečné setkání, jen spíše střet pohledů, drobounké jiskření, z nějž vzejde milostný cit. Ze solidarity a podpory spoluvězňů se pak zrodí malá vzpoura, která pomáhá naplnění lásky. Lásky, která vznikla v nesprávnou chvíli na nesprávném místě.
Popis: Ivan Fíla, český režisér žijící v Německu, natočil v česko-německé koprodukci poeticko-psychologický film. Zahořklý, samotářský bavorský umělec Herbert Strehlow, který na porevolučním Slovensku uplatňuje restituční nároky, donutí slovenského sedláka, aby mu jako náhradu „prodal" svoji krásnou schovanku Leu. Dívka je němá, následkem traumatu z vraždy matky, a jejím jediným útočištěm jsou kresby a básničky, věnované mrtvé mamince. Nesourodá dvojice během svého soužití pochopí, že jsou oba poznamenáni smutnou minulostí, a prožijí chvíle společného bytí.
Popis: Příběh zpracovává osudy lehkomyslného malíře, jenž tak dlouho žije rozmařile, neváží si upřímné lásky a přehlíží otcovy výstrahy, až jej naštvaný otec vydědí... Tato hra Josefa Kajetána Tyla byla již v českém filmu zpracován roku 1926 režisérem Přemyslem Pražským pod stejným názvem.(oficiální text distributora)
Popis: Muslim a muž trpící Aspergerovým syndromem se zamiluje do indické emigrantky. Usadí se společně v San Franciscu a založí rodinu. Jenže po tragických událostech 11. září se rodina stává terčem anti-muslimského násilí. Rizvan Khan, muslim z Indie, se přestěhoval za bratrem do San Francisca a žije spolu s ním a jeho manželkou. Rizvan trpí Aspergerovým syndromem. Ve městě potkává Mandiru a zamiluje se do ní. Přes protesty rodiny se s ní ožení a společně si založí malý rodinný byznys. Žijí šťastně a spokojeně, ovšem pouze do té doby, než přijde 11. září a s ním teroristický útok na newyorská dvojčata – muslimové se z rázu stanou veřejnou hrozbou. Mandira je zděšená a svého manžela opouští. Rizvan je zmatený a nechápe, proč ho láska jeho života opustila. Ve snaze získat svou manželku zpět, se vydává na dojemnou a inspirující cestu napříč Amerikou. Toto je triumfální příběh o netradičním hrdinovi, jež se snaží překonat nesnadné překážky ve jménu lásky. [Zdroj: HBO]
Ke konci své kariéry trpěla sochařka Camille Claudel zdánlivou duševní poruchou. Přestávala věřit ve své umělecké schopnosti a svého bývalého milence, Augusta Rodina, vinila z toho, že jí učinil ze života peklo. Ačkoliv ji její rodina pro její bezpečí a dobro umístila do blázince na předměstí Avignonu, Camille se snažila přesvědčit doktora, že je duševně naprosto zdravá. V zoufalé touze po svobodě a setkání se svým milovaným bratrem ubíhá její život za zdmi léčebny.(oficiální text distributora)
Popis: Slavné americké filmové drama režiséra Johna Schlesingera. Film obdržel v roce 1970 Oscary v kategorii nejlepší film, nejlepší režie a scénář. Deziluzivní pohled anglického režiséra na New York jako místo příkrých sociálních protikladů, zklamaných snů a nadějí naivního venkovského kluka z Dalekého západu, salónního kovboje Joe Bucka (Jon Voight). Příběh dvou přátel, které náhoda svede dohromady a které město vyvrhne jako nepotřebné na smetiště lidských osudů, obohatil vynikajícím výkonem také Dustin Hofman v roli chromého tuberkulózního ztroskotance. Premiérové prolomení oscarové bariéry i pro snímky mládeži nepřístupné (v roce 1970 získal Půlnoční kovboj ze sedmi nominací nakonec tři sošky) zůstane pro Schlesingerův snímek patrně navždy tou nejhlubší brázdou v oficiálních kronikách filmu. Pro okruh tehdy začínajících filmařů mělo zase dílo natolik inspirativní náboj, že se pro Půlnočního kovboje vžilo neskromné označení bible nezávislého filmu. Příběh naivního playboye Joea (teprve třetí role Jona Voighta), který živen přesvědčením o své atraktivnosti pro newyorské solventní paničky opustí zaplivaný texaský bar, aby se mu velkoměsto nakonec odvděčilo zvláštním přátelstvím s dalším životním ztroskotancem (Dustin Hoffman), je obvykle čten jako deziluzivní procitnutí z amerického snu.Do filmu se navíc obtiskla nálada konce šedesátých let, kdy pozvolné skomírání představy o realizovatelné (a zároveň udržitelné řečeno dnešním slovníkem) alternativě vůči stávajícímu establishmentu kopírovala rok od roku stále větší frustrace z blamáže ve Vietnamu. Kombinace pohledu cizince zvenčí (pro Angličana Schlesingera to byla první zámořská filmová zkušenost) s časovým protnutím vzrušivou atmosférou (rok 1969; ani předčasné varování, ani skeptický plakátek s nostalgickým pohledem zpět) nakonec vyústila do jiskřivých obrazů bez sklonu podléhat dobové patině.Napájen iluzemi snad z úplně jiných časů, musí Joe Buck po příjezdu do New Yorku působit jako nemístný anachronismus; stejně tak působí jeho kovbojský obleček, ve kterém loví na rušných křižovatkách dámy ve středních letech. Jeho představy o živnosti gigola nabourá hned první zakázka, která končí scénou, ve které Joe nakonec dává zdrcené ženě deset dolarů na taxi. Krize donutí kovboje i k dočasné změně orientace (mladý chlapec v pornokině) a zároveň se setkává se zmrzačeným zlodějíčkem Ratsem klasický model až do očí bijící nesourodosti dvojice, která je i přes vzájemné trable snoubena pevným poutem, tu zafungoval s čistou průzračností. Bezvýchodnost útěků z reality viděné dennodenně na ulicích ilustruje jak halucinogenní večírek hippie komunity (končící v podivné závrati nad nekontrolovanou haluzí), tak pomatenost cirkusovým překroucením víry (kdy je Joe donucen blouznícím fanatikem k modlitbě před blikající plastovou soškou Krista ukrytou v šatníku jeho bytu). Ratsův rozkládající se příbytek je protipólem světa, ze kterého Joe dostane dlouho očekávanou nabídku právě ve chvíli, kdy drogami a postupující TBC ničený Ratso vycítí poslední šanci splnit si své dlouholeté přání: okrádat boháče na Floridě. Cesta za americkým snem pak končí na zadním sedadle autobusu.(oficiální text distributora)