Himura Kenšin býval legendárním zabijákem období Bakumacu. Nyní je ovšem jen tulákem, který pomáhá všem, kteří pomoc potřebují. Dělá to proto, aby napravil svou hříšnou minulost plnou krve. Na své cestě pokání potkává Kamiju Kaoru, instruktorku kenda v Edu. Ta posléze požádá Kenšina, aby pro ni pracoval. I když mezi nimi vzniká vstřícný vztah, Kenšina stále pronásledují přízraky minulosti.(Zíza)
Film o lásce bez lásky, o válce bez války a magii bez kouzel. Rok 1914. Plukovník von Haukwitz (Jiří Schmitzer) zahyne za záhadných okolností při okultní seanci. Jeho snoubenka, herečka Klára Knabelová (Viktorie Čermáková), při vyšetřování zjistí, že tělu byly po smrti odňaty hlava, ruce a srdce. Při hledání odpovědí na tuto záhadu naráží na nejbližší plukovníkovu osobu - poručíka Heinricha Rotha (Roman Zach) a osud je spojí dohromady. Vojenský vyšetřovatel Karel Vrana (Martin Finger) se snaží Kláru přimět ke spolupráci právě proti Rothovi a okultním kruhům v armádních řadách. Klára odmítne, ale vyjádří Vranovi podporu jeho cíli najít odcizené části plukovníkova těla. Mezitím je poručík Roth povolán na bojiště 1. světové války a Vrana zároveň vyráží po Evropě hledat ostatky von Haukwitze využívané okultními skupinami. Klára se přesunuje na svůj rodný statek na Moravu, kde obdrží jinou část těla - ruku zraněného poručíka Rotha. Ten se naplněn deziluzí po válce navrací ke Kláře na její statek a pokouší se hledat nové cesty uspokojení vlastní iracionality. Nachází je v nesmyslných pokusech s kohouty či podivných výletech do přírody, kde prožívá zvláštní snové stavy. Jeho vyprahlost a prázdnota již však nedokáže a možná ani nechce Kláru uspokojit a naplnit. Vrana přiváží na statek nalezené plukovníkovy ostatky. Je však stižen rovněž svého druhu paralýzou. Ani on, byť je ke Kláře od prvního okamžiku silně přitahován, není s to jí nic nabídnout.(oficiální text distributora)
Popis: Je kv?ten 1945 a N?mecko leží v troskách, poražené po bezpodmíne?né kapitulaci p?ed Spojenci. Hitler spáchal sebevraždu v berlínském bunkru a celý sv?t volá po spravedlnosti. Pokusu o vyrovnání se s nacistickými zlo?iny se ujal americký soudce Robert Jackson, který sestavil Mezinárodní vále?ný tribunál v Norimberku. Právní základ mu dala tzv. Londýnská charta Spojenc?, podle níž má tribunál právo "obvin?ného, který byl prohlášen vinným, odsoudit k smrti nebo k jinému trestu, který by považoval za spravedlivý". Úkolem tribunálu bylo soudit a potrestat zlo?iny proti míru, vále?né zlo?iny a zlo?iny proti lidskosti. Souzeno bylo 22 hlavních vále?ných zlo?inc?, ?len? vlády a vrchního velení n?mecké nacistické armády a 7 organizací. Celý proces od p?íprav soudní sín? a stoh? materiál? jako podklad? k obžalobám v rozst?íleném Norimberku v lét? a na podzim roku 1945 až po záv?re?ný ortel v ?íjnu 1946 ukazuje film o?ima hlavního amerického žalobce Roberta Jacksona a ?íšského maršála Hermanna Göringa. Ten se nejprve pokouší ovládnout pr?b?h soudu, ale pod tíhou sv?dectví ob?tí, které p?ežily, nakonec i pod tíhou faktických ?ísel a p?edevším po zhlédnutí dokumentárních záb?r? z koncentra?ních tábor?, které usv?d?ují nacistické pohlaváry z hyenismu, postupn? ztrácí kredit i mezi svými souputníky. M?ní se i p?vodní postoj soudce Jacksona, který v rozporu s názorem ruského žalobce Nikiti?enka zpo?átku odmítá popravy. Po více než 300 dnech jednání, s 5500 dokumenty a 200.000 místop?ísežnými prohlášeními, vynese Norimberský tribunál 1. ?íjna 1946 dvanáct rozsudk? smrti, sedm trest? odn?tí svobody a t?i zprošt?ní viny. Sám Göring 16. ?íjna 1946 n?kolik hodin p?ed popravou spáchá ve své cele sebevraždu. Dvoudílný kanadský film Norimberský proces p?evzal ?adu dialog? p?ímo ze zápisu soudního jednání a je nejen fascinující rekonstrukcí nejvýznamn?jšího a bezprecedentního soudního procesu 20. století, ale nahlíží i do zákulisí politických a osobních zájm?, z nichž už tehdy - t?sn? po sv?tové katastrof? - bylo patrné budoucí d?lení sv?ta na dva protilehlé tábory. P?vodní záb?ry z koncentra?ních tábor? jsou zcela autentické a ani po více než p?l století neztratily nic ze své ot?esnosti.(oficiální text distributora)
Popis: Na súmraku dynastie Ming je cisársky dvor je sužovaný korupciou a tyrani vládnu krajine. Vojna s Mandžuskom, ktorého obyvatelia ťažia z oslabenia ríše, je nevyhnutná. V snahe zachrániť občanov pred utrpením sa kúzelníčka Jade Raksha rozhodne bojovať proti vojakom, ktorí utláčajú ľud pre ich vlastný zisk. Miestni vládni úradníci následne zvalia vraždu guvernéra Zhuo Zhongliana na Jade, aby sa jej pomstili. Tento podvod z Jade a jej kultu razom učiní najhľadanejších utečencov, a to za zločin, ktorý nikto z nich nespáchal.(figliar)
Proslulá historická balada Františka Vláčila dodnes fascinuje zemitostí, s jakou je postižen život ve středověku. Titulní hrdinkou je ctná dívka, předurčená klášteru, ale přinucená stát se milenkou násilnického mladíka... Brutální boje i bizarní postavičky ploužící se zdivočelou zemí jsou postiženy s mimořádnou výmluvností i obrazovou podmanivostí. Film se skládá ze dvou částí: "Straba" a "Beránek boží" a byl natočen v letech 1965 - 1967.(oficiální text distributora)
Popis: Třetí filmová adaptace románu Thortona Wildera se odehrává v 18.století v peruánské Limě. Tragická nehoda, při níž se do propasti zřítí lanový most svatého Ludvíka krále, si vyžádá 5 lidských životů. Kněz Juniper (Gabriel Byrne) se vydává na místo neštěstí – chce se dozvědět více o (zdánlivě spolu nesouvisejících) životech obětí a na základě zjištěných informací posoudit, jestli se jednalo o boží záměr nebo opravdu pouze o nešťastnou náhodu…(oficiální text distributora)
Popis: Bylo jí pouhých šest dní, když se po smrti otce stala Marie (Saoirse Ronan) skotskou královnou. V šestnácti přidala díky sňatku titul královny francouzské, ale když o dva roky později ovdověla, srdce ji odtáhlo domů. Osmnáctiletá dívka musela od počátku obhajovat svůj trůn před rebelujícími skotskými klany, navíc čelila otevřenému nepřátelství rodově spřízněné anglické královny Alžběty (Margot Robbie), jejíž vládu odmítala uznat. Averze to byla oboustranná, Alžbětě Marie vadila nejen jako vzpurná rivalka, ale i jako matka budoucího krále Jakuba. Anglická panovnice totiž v tomto směru měla z mnoha příčin jen mizerné vyhlídky. Na druhou stranu obě panovnice spojovala jejich izolovanost v prostředí tvořeném výhradně muži, díky němuž získaly vzájemné pochopení, dokonce i respekt. Britské ostrovy však byly pro dvě tak silné ženy příliš malé a obě to věděly. Otázkou bylo jen, která z nich se rozhodne udělat první krok k eliminaci té druhé, a jak moc je to bude bolet.(CinemArt)
Popis: 20. července 1944 byl spáchán ve Vůdcově hlavním stanu "Vlčím doupěti" (Wolfsschanze), atentát na Hitlera. Z bezprostřední blízkosti zažila tuto událost jeho osobní sekretářka GERTRAUD "TRAUDL" JUNGE. Poprvé se tak otřásla půda pod nohama kdysi šemocného "Vůdce" a všichni z jeho bezprostředního okolí poprvé pocítili šok. O devět měsíců později se Hitler přesunul do svého prostorného systému bunkrů na území Nového říšského kancléřství v Berlíně. Rudá armáda v téže době přistoupila k jeho totálnímu obklíčení. 20 dubna slaví Hitler 56. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. EVA BRAUNOVÁ už s ním také několik dní žije v bunkru. HIMMLER, GOERING a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco HITLER nechce v žádném případě opustit své hlavní město.29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Borman. 30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství. O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. I jejich mrtvoly byly spáleny. Přestože generál Weindling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál.Film PÁD TŘETÍ ŘÍŠE vznikl na základě knihy osobní sekretářky Adolfa Hitlera Traudl Jungové "Bis zur letzten Stunde". Strhující herecký výkon Bruno Ganze v roli Hitlera, jen v samotném Německu přilákal do kin 6 milionů návštěvníků.
Popis: Príbeh odhaľuje jednu zo zabudnutých stránok 2. svetovej vojny - nasadenie alžírskych dobrovoľníkov, ktorí bojovali proti nacistickému Nemecku, aby oslobodili Francúzsko, ktoré bolo aj ich vlasťou. Štyria hlavní hrdinovia filmu sú každý iný, no odvaha a nasadenie na ceste z Alžírska cez Taliansko a Francúzsko až do Nemecka ich neopúšťajú ani vtedy, keď vidia, že francúzski vojaci majú prístup k lepšiemu jedlu, dňom voľna i kariérnemu postupu. Kam sa podeli ideály slobody, rovnosti a bratstva? Film bol nominovaný na Oscara a získal množstvo ďalších ocenení.