Doba Šestého slunce

Nejasná zpráva o konci světa

V Bohem zapomenuté osadě v nekonečných horách, až někde na konci světa, se odehrává krvavá tragédie. muži z osady při střetnutí s vlky přicházejí o své ženy a děti. mladá nevěsta Verona unikne smrti jen o vlásek. zachrání ji desetiletý chlapec Goran. Uprostřed tohoto zoufalství porodí Verona dítě, holčičku Veroniku, kterou osudově přislíbí za nevěstu malému Goranovi z vděčnosti za záchranu jejich životů. zatímco Goran dospívá a čeká na svatbu s Veronikou, přichází do osady zbloudilý cirkus plný žen. Spolu s nimi přichází do osady i naděje pro opuštěné muže na znovuzrození osady. S touto nadějí poznávají osadníci prokletí mnohem horší než byli vlci... nenávist a závist, vášně silnější než láska, které v lidech po staletí dřímou, mají po probuzení stejnou podobu, jakou znali jejich předkové.Scény černého humoru se střídají s akcemi plnými zhoubných vášní, odvíjejících se z osudového příběhu jedné nenaplněné lásky. Příběh dvou hříšných milenců je podobenstvím o konci světa, jak ho předpověděla bible i Nostradamus. Svět najednou už není kulatým světem, ostré hrany jej proměnily v malou hranatou destičku s pevnými obrysy, která plave vesmírem. stačí překročit její okraj a následuje pád do prázdnoty, možná do ráje.(oficiální text distributora)

• 69%
• 4312

• %

Zrno

Popis: Ve snímku, který se odehrává v nepříliš vzdálené postapokalyptické budoucnosti, ohrožují pustošivé změny klimatu veškerý život na Zemi. Tu nyní ovládají globální korporace, které dohlížejí na pěstování plodin. Bezpečná elitní města jsou chráněna před útoky migrantů neproniknutelnými bariérami. Bez zjevného důvodu vypukne genetická krize, která zasáhne všechny plantáže. Profesor genetiky Erol Erin (Jean-Marc Barr) má za úkol vyšetřit příčiny epidemie a snaží se vypátrat dalšího genetika Cemila Akmana (Ermin Bravo), který dříve pracoval ve stejné společnosti, a který je autorem teorie genetického chaosu a M částice. Aby ho profesor Erin našel, musí utéct z města a vydat se do zapovězených oblastí, kterým se říká mrtvé země. Jeho skutečná cesta ale započne až po jejich setkání.(Cinemax)

• 62%
• 2327

Turínský kůň

Popis: Roku 1889 objal Friedrich Nietzsche v Turíně týraného koně, ztratil vědomí a také rozum. O filozofově osudu i konci víme mnoho. Ale co se stalo se zvířetem? Turínský kůň je dokonalou syntézou jedinečného stylu vlivného maďarského solitéra Bély Tarra. Promyšleným stylem dlouhých záběrů doprovázených sugestivní hudbou a soustředících se na neexpresivní herectví buduje Tarr podmanivou atmosféru bezčasí, které nemůže vyústit v nic dobrého. Snímek takřka beze slov nahlíží na nezbytnost lidského soužití a zároveň bezbrannost lidského pokolení tváří v tvář velkým změnám. Významy zde nejsou tvořeny dialogy postav, ale prostřednictvím jejich konání a pouze zdánlivého klidu okolo nich. Napětí pak nevyvěrá z dynamického střihu, ale z obsahu a struktury pečlivě komponovaných záběrů. „Přivedli jsme film do jeho logického vyústění,“ řekla o díle Ágnes Hranitzká, střihačka a partnerka režiséra. Ten navíc snímek označil za svůj vůbec poslední.(MFF Karlovy Vary)

• 77%
• 4461

Až přijde kocour

Popis: Z ochozu věže pozoruje kastelán Oliva každodenní život malého krásného města. Z té výšky si může dovolit tolerantní nadhled nad slabostmi a chybami svých spoluobčanů. Mladý učitel Robert se chystá ke svatbě s učitelkou Julií. Na hodinu kreslení Robert pozve Olivu, aby seděl jako model. Starý muž dětem vypráví o svém životě námořníka a o setkání se svou životní láskou Dianou a jejím kouzelným kocourem. Z náměstí se ozve veselá hudba, která doprovází příjezd zvláštního cirkusu. K překvapení dětí i dospělých sedí na střeše červeného auta kouzelník, který je k nerozeznání podobný Olivovi, a krásná dívka Diana, která má na klíně kocoura se slunečními brýlemi. Na závěr večerního kouzelníkova představení sejme Diana svému Mourkovi brýle a před jeho zelenýma očima začnou někteří dospělí měnit barvu. Nevěrníci jsou žlutí, lháři fialoví, šedivě se zabarví kradáci a lapkové a zamilovaní zčervenají. Červený je i Robert, který zapomněl na nevěrnou Julii a zamiloval se do Diany. Kocoura se zmocní tři muži, kteří se bojí jeho kouzelné moci - pokrytecký ředitel školy, podlézavý školník a nepoctivý vedoucí restaurace. Robertovi žáci, kteří se bojí o kocourův život, utečou z městečka a nechtějí se vrátit, dokud nebude zvíře zachráněno. Nátlak dětí má žádaný účinek. Jen Robert je velmi smutný - poté, co prožil s Dianou láskyplnou noc, vůz s dívkou, kocourem a kouzelníkem odjíždí.

• 73%
• 8185

Den sedmý, osmá noc

Popis: Všechno je z dálky sledováno někým neviditelným a neznámým: do malé obce zavítá kočovná společnost předvádějící pašijové výjevy. Není však doba na divadelní představení. Zdánlivě se nic neděje, ale všichni podléhají panice a obavám z neznámého násilí. Podobenství, které scela otevřeně reagovalo na živé zážitky srpna 1968, bylo okamžitě po skončení pečlivě uzavřeno do pověstného trezoru. Premiéra se konala až po 20. Letech, Evald Schorm už svůj film nikdy neviděl. Nadčasová studie o povaze malých českých lidi je tragickou fraškou, nabitou symboly, opírající se o biblické podobenství, absurdní drama a kafkovské vidění světa. Filmová metafora o tom, co dokáže panika strachu a úzkosti, jak se zmocní lidí ve vesnici, kde se všichni znají... Příběh se odehrává v průběhu 24 hodin. Pod vlivem nevyjasněných příznaků nebezpečí a ohrožení reagují obyvatelé na události nepřiměřeně, projevuje se malověrnost, egoismus a pud stádnosti. V pestré mozaice epizod, směřujících čím dál tím více a krutěji od komičnosti k tragédii, se představuje množství postav, zastupujících různorodé spektrum národa. Tvůrci nikoho nešetří, obnažují malost a krutost až na dřeň. Právě to, spolu s jasnými náznaky souvislostí se sovětskou okupací v roce 1968, oddálilo o 21 let premiéru filmu, který je de facto završením Schormovy poetiky.Ústřední půjčovna filmů převzala film 19. prosince 1969, nebyl však uveden do distribuce, premiéra se uskutečnila až v roce 1990. Režie pašijových her: Jan Kačer.(oficiální text distributora)

• 76%
• 4855

Šťastnou cestu

V obchodním domě pracuje mnoho mladých žen, jejichž osudy a sny jsou rozdílné. Lehkomyslná Helena doufá, že si ji vezme Viktor, který ji tajně vydržuje. Ten se však ožení s jinou. Rozvážná Anna, poznamenaná tragédií prvního manželství, najde smysl života ve sňatku s ovdovělým Klementem. Milena obtížně šetří se snoubencem, aby se mohli vzít. Martin je sveden vidinou rychlého zisku a obviněn z defraudace. Milena ho však neopustí a dodá mu odvahu začít znovu. Ztřeštěná Fanynka touží po filmové slávě, ale smíří se i místem švadleny ve filmových ateliérech. Učednice Božena má zatím vše před sebou - budoucí zklamání i radosti. Dívky se loučí a na jejich místa přicházejí nové prodavačky...(oficiální text distributora)

• 77%
• 3381

O slavnosti a hostech

Film, ve kterém tehdejší prezident Novotný našel urážku svého majestátu, má neobyčejnou formu jakoby autentického záznamu jedné společenské události. Skupina sedmi lidí je pozvaná na oslavu, usřádanou blíže neurčenou významnou osobou. Cestou lesem je přepadne "fízlovské" komando, kterému velí směšná figurka drze infantilního a zákeřného Rudolfa. Přítomní překvapivě přijímají ponižující pozici a později se servilní zdvořilostí přijímají oznámení, že to všechno byl jen žert. Hostitel, který je s Rudolfem těsně spojený, zahájí slavnost v "zámeckém stylu" na břehu jezera, náladu mu však pokazí "útěk jednoho z hostí". Hostitel to chápe jako osobní urážku. Všichni hosté se spolu s loveckým psem vydávají za utečencem, jenž porušil společenská pravidla, a tím i strukturu vzájemné kolaborace, viny a lhostejnosti. S postavami (pokrytecký snaživec jako jejich pozdější samozvaný mluvčí, unavená hospodyňka, soustředěná na povrch věcí, její zaťatý manžel, který se později útěkem distancuje, dvojice svrchovaně prázdných veselých děvčat...) seznamuje diváky úvodní scéna pikniku na louce - "hosté" se chovají bez vzájemných vazeb, každý hovoří a prožívá vlastní monolog a vnímá jen sebe. Účastníci slavnosti dostanou role jak z morálněspolečenského pamfletu: "vladař", "aktivista", "racionalista", "přitakávač", "demokrat", "jediný, který nesouhlasí". Vladař hovoří tónem, v němž se žoviálnost Velkého dobrodince mísí s panovačností obávané autority. Film vyniká prostotou stylu a poetiky, kafkovskou absurdností, abstrakcí a generalizací (Němcova tvorba je osobitou syntézou třech sugescí - surrealismu, Kafky a Dostojevského). Z jednotlivých motivů jsou podstatné především dva: pomyslně ohraničené území, z něhož se nedá vystoupit, aby se nepřekročila "čára" a hromadné přemisťování hostí u stolů po zjištění, že nikdo nesedí na "svém" místě. Slavné tragikomické podobenství Jana Němce, výrazově minimalistické a obsazené několika postavami, pojednává o různě maskovaných mocenských mechanismech, často demagogických a lákavých, ať již se žoviálním úsměškem ponižují lidskou důstojnost nebo ničí každého, kdo se odmítne přizpůsobit. Ještě zajímavější jsou však postřehy o chování lidí vystavených zátěžové situaci, třeba o tom, že na odiv vystavované protesty bývají pouhou pózou. Výsledné zjištění je překvapivé: pokud nesouhlasíme, je zbytečné cokoli říkat. Stačí se zdvihnout a odejít.(oficiální text distributora)

• 82%
• 2297

Bílá nemoc

Do jakési země, jejíž národ je plamennými projevy diktátora právě úspěšně přesvědčován o své nadřazenosti a oprávněnosti vojenské expanze, se rozšířil bacil silně destruktivní formy malomocenství. Je nazýván morbus Tshengi nebo lidově „bílá nemoc". Jediný, kdo proti němu vyvinul účinný lék, je lékař chudých jménem Galén. Odmítá však tajemství svého medikamentu prozradit, dokud mocní maří lidské životy válkami.(NFA)

• 84%
• 3883