Popis: Muzikálová pohádka pracuje s oblíbeným motivem zám?ny dvou naprosto odlišných charakter?. Jednou z aktérek kardinálního nedorozum?ní se stane k?ehká princezna Courtney (Barbie), která p?vodn? mí?ila na letní p?ípravný tábor pro dívky s modrou krví, místo toho se však ocitla na kempu pro rockery. Tady nahradila drsnou zp?va?ku Eriku, kterou vlastní nedochvilnost poslala... ano, tušíte správn?... mezi princezny. Ob? dívky mají pochopiteln? od po?átku problémy splynout s davem, postupn? si ale objevování dosud nepoznaných sv?t? za?nou užívat a skv?le se p?itom baví. Tato idyla ovšem trvá jen do chvíle, než se na povrch dostane to, co doposud jen bublalo pod povrchem – ob?ma tábor?m hrozí ?ízená likvidace. Do ?ela boje za jejich záchranu se postaví práv? Courtney a Erika. A? jsou každá z jiného t?sta, najdou spole?nou sílu a ?e? ve výpravném hudebním finále, které nejen jim navždy zm?ní život.(CinemArt)
Popis: Na hradě krále Leopolda se za podivných znamení narodí princezna, která dostane podle oblíbených květin královských manželů jméno Růženka. Následuje obrovská sláva a král vyšle posly s dary pro dvanáct víl-sudiček, aby daly princezně do vínku tu nejkrásnější budoucnost. Třináctou vílu však pozvat zapomene Na slavnost přijíždí i sousední král Filip s princem Viliamem, kterého chce s právě narozenou princeznou zasnoubit. Víly přisuzují princezně nejlepší vlastnosti, ta dvanáctá přináší růžové poupě jako symbol lásky, v tom okamžiku se však objevuje nepozvaná sudička s temnou věštbou: Růženka se za prince Viliama neprovdá, protože se v patnácti letech píchne o vřeteno do prstu a umře. Dvanáctá víla už může kletbu pouze zmírnit dívka nezemře, ale usne na sto let. Král dá zničit všechny kolovraty, které najdou na zámku, do věže, kde ukrývá třináctá víla svůj kolovrat, se však nikdo z hledajících nedostane(oficiální text distributora)
Popis: V pohádkové komedii se narodila podivná princezna. Lze ji natahovat na klíček jako mechanickou hračku. Na první pohled to vypadá jako jistá výhoda, neboť zlobí-li takové dítě, rodiče je prostě nenatáhnou. Dostaví-li se ale čas dospívání a s ním i první láska, už to není tak jednoduché. Však také měla princezna Mařenka se svou "zvláštností" nemalé potíže.
V pohádkové komedii se narodila podivná princezna. Lze ji natahovat na klíček jako mechanickou hračku. Na první pohled to vypadá jako jistá výhoda, neboť zlobí-li takové dítě, rodiče je prostě nenatáhnou. Dostaví-li se ale čas dospívání a s ním i první láska, už to není tak jednoduché. Však také měla princezna Mařenka se svou "zvláštností" nemalé potíže.(oficiální text distributora)
Popis: Dvacet tisíc diváků v hledišti, desítky hvězd na jevišti. Oslava 25. výročí londýnské premiéry.Výročí premiér úspěšných světových muzikálů provází většinou velký koncert. V případě Londýna se obvykle odehrává ve slavné Royal Albert Hall. U Les Miserables neboli Bídníků producent Cameron Mackintosh velmi dlouho váhal, kde koncert k 25. výročí londýnské premiéry uspořádat, a jak ho pojmout. Mnozí měli v tu dobu ještě v dobré paměti velmi povedenou akci k 10. výročí, kde se mimo jiné představili Valjeanové ze všech jazykových mutací – a že jich nebylo málo! Kromě japonštiny či norštiny tu pochopitelně zazněla také čeština. Mackintoshovi bylo jasné, že čtvrtstoletí je třeba oslavit jinak a ve větším formátu. Vznikla myšlenka zaplnit obrovitou londýnskou arénu O2. Na hlavní představení plné hvězd (koncertů proběhlo více, ale právě jen tento měl unikátní obsazení) byla hala čítající dvacet tisíc míst zcela vyprodaná. Účinkující vystupovali sice v kostýmech, ale před mikrofony, scény byly postaveny pouze v náznacích, ale o to více se pracovalo s osvětlením. Obsazení bylo vskutku fenomenální: z Broadwaye přijel afroamerický inspektor Javert – Norm Lewis, ale také Nick Jonas (ano, člen populární chlapecké skupiny Jonas Brothers), který sice již odrostl své někdejší roli Gavroche, ale zde se stal na jeden večer Mariem. Jako Eponine se představila Samantha Barks, která později stejnou roli získala i ve filmovém zpracování muzikálu. Překvapením bylo obsazení známého britského komika Matta Lucase (Malá Velká Británie) do role Thénadiéra. Lucas se ovšem projevil nejen jako znamenitý herec, ale i jako obstojný zpěvák. Kanaďan íránského původu, charismatický Ramin Karimloo, zde zpíval Enjolrase, ale v tu dobu už na divadelních prknech běžně hrál i Valjeana. Fantine si zazpívala filipínská hvězda Lea Salonga (ta nedávno navštívila i Prahu), která byla kdysi na Broadwayi skvělou Eponine. Hlavní role pak otevřela netušené možnosti opernímu tenoristovi jménem Alfie Boe, kterého do té doby znali jen skalní příznivci opery. Boe už měl za sebou úspěchy v broadwayském provedení Bohémy a zpíval hlavní role v londýnských operních domech, ale hvězdu z něj udělalo právě toto představení. Jeho provedení slavné árie Bring Him Home zvedlo ze židlí celou arénu a následující desetiminutové ovace (z nichž v záznamu pochopitelně uvidíme jen sotva minutu) mu navždy změnily život. Na závěr se pak na pódiu sešli čtyři nejvýznamnější představitelé Valjeana – kromě Boea to byli Colm Wilkinson (první londýnský Valjean, pro nějž byly některé árie psány), a dále John Owen-Jones a Simon Bowman, aby společně zazpívali Bring Him Home, a po jedinečném provedení sborové scény One Day More (v níž účinkovali téměř všichni herci a zpěváci, kteří byli na premiéře před 25 lety) následoval proslov Camerona Mackintoshe a autorů hudby a libreta. Koncert je pozoruhodný v mnoha směrech – především ale v množství pozitivní energie a čisté radosti, které daleko přesahují dokonalou profesionalitu, a které divák může vnímat doslova v každém okamžiku.
Popis: Doktorka Eliška, která v dětství slýchávala legendu o Vlčím vrchu má problémy s muži a opět se s jedním rozejde. Rozhodne se, že pojede stopem a třeba nějakého chlapa najde a seznámí se s někým. Její nejlepší kamarádka Kamila jí jednou dovede na vrch, kde se odehrála legenda a Eliška je fascinovaná, že stojí na místě, o kterém snila jako malá holčička. Najednou Kamila zmizí… Eliška se ocitá v zvláštním světe plný záhad, temnoty a děsivých míst a zvuků. Vydá se hledat Kamilu, ale stále ji nemůže najít. Dějem se proplétají historické scény z legendy, které si Eliška představuje a setkává se se zvláštními postavami, které jí nechtějí prozradit Tajemství, o kterém všichni mluví. Eliška je nucena hrát s nimi hru, ale ani neví, o čem hra je a jak se hraje. Pořád se snaží najít smysl Tajemství a konce legendy. Začíná být zoufalá, když se kolem ní objevují samé záhadné postavy, které ji jen děsí a vyprávějí cosi o šifře, kterou musí Eliška vyluštit, aby přišla na kloub onu Tajemství. Vlčí vrch je proslulý lidmi trpícími Lykantropií, což je jedna z podob schizofrenie, kdy se člověk stává vlkem a jako v dějinách, vraždí lidi. Eliška je obviněna policisty z vraždy svého přítele z Hospůdky, který ji prozradil, že jisté Tajemství existuje a kdyby mohl, řekl by jí, o co jde…ale nemůže.. Eliška stále vidí Jana a jeho ženu Anežku- hlavní postavy legendy o Vlčím vrchu. Jako malá si představovala, že je Anežka, kterou miluje Jan…statečný čaroděj z pohanských kmenů…o čemž ale Anežka vůbec neví… Stále se Eliška ocitá ve svých představách a naději, že se nakonec Tajemství dozví a že zjistí, co znamená její šifra.(oficiální text distributora)
Popis: Jane Fondová bere zákon do vlastních rukou v titulní roli americké westernové komedie, oceněné Oscarem. Román Roye Chanslora Balada o Cat Ballou (1956) byl vážně napsaným westernem, podobně jako jeho předchozí kniha Johnny Guitar, jež byla rovněž zfilmována. Po několika nerealizovaných projektech jeho filmové podoby (mj. jako muzikál s Burtem Lancasterem!) vznikla až v polovině 60. let jeho satirická podoba pod názvem Cat Ballou (u nás uvedená v kinech s desetiletým zpožděním jako Dívka ze Západu). Titulní hrdinka, učitelka Catherine "Cat" Ballou, která ví o Divokém západě jen to, co si přečetla v laciných románech, se vrací na rodný ranč. Ten je kvůli vlastnímu zdroji vody terčem zájmu proradného sira Percivala, jenž ovládá blízké městečko Wolf City i se zkorumpovaným šerifem Cardiganem. Po otcově vraždě si Cat najme známého pistolníka Kida Shelleena, aniž tuší, že se z něho stal beznadějný opilec. Brzy zjišťuje, že se práva nedomůže, a tak se sama postaví mimo zákon. Dívka ze Západu patří dodnes mezi oblíbené westernové parodie a už při svém premiérovém uvedení byla příznivě přijata jak filmovými odborníky, tak i diváky. Titulní úlohu vytvořila Jane Fondová, ale popravdě řečeno byla naprosto zastíněna skvělým hereckým výkonem Lee Marvina, který ztělesnil jednak opilce Shelleena a jednak nelítostného zabijáka s umělým nosem Toma Strawna. Marvin za svoji pozoruhodnou hereckou kreaci získal řadu ocenění, mj. Oscara, Zlatý glóbus, Cenu BAFTA a Stříbrného medvěda na MFF v Berlíně. Film dostal ještě další čtyři oscarové nominace (nejlepší scénář podle předlohy, střih, hudební aranžmá a píseň The Ballad of Cat Ballou), které však neproměnil. Transformaci celého příběhu do podoby úsměvné lidové balady podkreslují písně v podání dvojice pouličních zpěváků Nata Kinga Colea a Stubbyho Kaye. Pro Nata Kinga Colea to bylo poslední vystoupení ve filmu, neboť během jeho dokončovacích prací zemřel na rakovinu plic.(Česká televize)