Film Bostonský škrtič oceňovaného scenáristy a režiséra Matta Ruskina je kriminálním thrillerem o průkopnických reportérkách, které v 60.
Popis: Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Výrobu filmu zaštítila americká společnost Paramount Pictures, ale hlavní osobností u vzniku filmu byl významný francouzský producent Paul Graetz, nositel Řádu Čestné legie, který však zemřel náhle na infarkt hned v počátku natáčení. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Film nezískal sice žádná ocenění, ale ve dvou kategoriích byl nominován na Oscara, skladatel Maurice Jarre byl nominován na Zlatý glóbus za hudbu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později. René Clément se pak již nikdy do podobně ambiciózního projektu nepustil, mimo jiné proto, že z hlediska finanční návratnosti film rozhodně nesplnil vkládaná očekávání.
Popis: Dvoudílné historické drama. Léta páně 1578. Šest let po masakru na svatého Bartoloměje. Vypjaté osudy, náboženská válka, politické intriky, ambice a nezkrotné emoce - tolik o francouzském království, které je v této neklidné době rozpolceno. Katolíci vedou, v zájmu zachování svého privilegia na božské právo, občanskou válku proti protestantům usilujícím o větší uznání. Jako vládce země se král Henry III., k velké nelibosti dvora, snaží usmířit obě náboženské frakce. Když se hrabě de Monsoreau, velitel královských loveckých psů, setkává na plese s mladou Dianou de Meridor, okamžitě se do ní zamiluje. Ta do svých 23 let žila šťastný život na venkově pouze se svým otcem.Rafinovaný a bezohledný hrabě přesvědčí jejího umírajícího otce, aby mu dal ruku Diany za ženu. Tak se z ní stává Diane de Monsoreau a žije rezignovaným životem až do dne, kdy se setká s proslulým protestantem hrabětem Bussy d´Amboisem. Od té doby se lásce, kterou cítí k Bussymu, vyrovná pouze nenávist, již cítí ke svému manželovi. U dvora je napjatá atmosféra. Král chystá edikt, zaručující protestantům svobodu vyznání. Vévodkyně de Guise, manipulátorka, které není rovno, spojuje králova bratra a vlivné katolíky v rámci Svaté Ligy, tajné organizace, která plánuje sesazení krále z trůnu. V nejvyšších státních vrstvách vznikají dvě frakce a napětí se stupňuje. De Monsoreau se přidává ke stoupencům Svaté Ligy, zatímco Bussy d´Amboise stojí na straně krále. A mezitím se rozpoutává válka na dvou frontách. Jedna kvůli lásce a druhá kvůli ideálům.Toto dílo kombinuje dobrodružné scény, překrásné scenérie (Chateau de Chambord) a romantické intriky. Bratrská nenávist, odloučení lidí, touha po moci a naplnění ambicí: Stále moderní témata ve fiktivním, volném přepisu novely La Dame de Monserau od Alexandra Dumase.
Popis: V Budapešti nakrútený prepis rovnomennej klasickej Rostandovej hry, napísanej podľa skutočnej postavy fantastu, búrliváka a rojka, z ktorého autor urobil romantického hrdinu, trpiaceho komplexom kvôli veľkému nosu, fanfaróna a platonického milenca Roxany, ktorú očarúvajú jeho listy, podpisované ale menom krásneho Christiana. Veľkolepo inscenovaný príbeh nakrútený v realistickom duchu zachováva veršované dialógy. Risk vyšiel vďaka perfektnému výkonu G. Depardieua, oceniť hodno i ďalších hercov, premyslenú réžiu, dobrú výpravu a kostýmy. Film tvorí na poste komerčného diela protiváhu viacerým dokonalým, ale plytkým hitom. Komentár pôvodnej hry nahradili tvorcovia akciou - potrebný text doplnil vlastnými alexandrínmi scenárista J.-C. Carriére. Dvanásťslabičný alexandrín dáva jazyku (a do istej miery aj inscenácii) "swingové tempo". Postava malého chlapca, ktorý opodiaľ sleduje niektoré dramatické scény, znázorňuje režiséra filmu, ktorý bol od mladosti touto drámou očarený. Film získal roku 1991 Oscara za kostýmy, nominovaný bol tiež v kategóriach zahraničný film a masky. A po zásluhe tiež za herecký výkon v hlavnej úlohe. Depardieu bol za svoj výkon ocenený na MFF v Cannes.
Popis: Základem historického snímku se staly osudy norského válečného hrdiny Maxe Manuse. Dobrodružný příběh z prostředí odbojového hnutí pojali tvůrci jako velkolepý epos, který se stal jedním z nejdražších projektů v celé historii norské kinematografie.
Príbeh Norimberského procesu je dôsledne zadokumentovaným súdnym aktom s pohlavármi nacistického režimu Tretej ríše. Tvorcovia tohto filmu sa vydali po stopách strateného povojnového dokumentu o Norimberskom procese bratov Schulbergovcov, ktorý dokumentoval nacistické zločiny, ale bol neskôr v Spojených štátoch stiahnutý z obehu, cenzurovaný až sa úplne stratil.
Popis: Byli bratři Wrightové těmi, kdo skutečně jako první vzlétli s letadlem poháněným motorem? Poslední výzkumy naznačují, že zřejmě ne...První motorizovaný let se odehrál ve znamení kontroverze. Každé dítko školou povinné se sice učí, že jako první vzlétlo k nebi letadlo bratří Orvilla a Wilbura Wrightových, jenže australský odborník na letectví John Brown namítá, že je o dva roky předešel Gustave Whitehead. Ten přišel do Ameriky jako německý emigrant a prý úspěšně vzlétl už v srpnu 1901 v přístavním městě Bridgeport ve státě Connecticut. Historici s Brownovým tvrzením nesouhlasí. Tvrdí, že slova 17 očitých svědků, kteří potvrzují Whiteheadův první let, není možné brát vážně. Dozvíme se, jak to bylo doopravdy? Vždyť Smithsonův institut přislíbil, že výměnou za právo vystavit letoun z roku 1903 nikdy nebude tvrdit, že se komukoli podařilo vzlétnout před bratry Wrightovými. Historie může být jiná, než jakou ji známe.(TV Prima)
Proslulá historická balada Františka Vláčila dodnes fascinuje zemitostí, s jakou je postižen život ve středověku. Titulní hrdinkou je ctná dívka, předurčená klášteru, ale přinucená stát se milenkou násilnického mladíka... Brutální boje i bizarní postavičky ploužící se zdivočelou zemí jsou postiženy s mimořádnou výmluvností i obrazovou podmanivostí. Film se skládá ze dvou částí: "Straba" a "Beránek boží" a byl natočen v letech 1965 - 1967.(oficiální text distributora)
Popis: Tento film z kanadské televizní produkce se snaží o rekonstrukci mládí, studia a vzestupu diktátora Adolfa Hitlera, který vstoupil do dějin tím, že rozpoutal 2. světovou válku a díky jehož plánům "konečného řešení" se mu podařilo zabít miliony židů. Film zachycuje i jeho nejbližší spolupracovníky Rudolfa Hesse, Ernsta Röhma, ale i jeho neteř Geli nebo seznámení s družkou Evou Braunovou. Film se natáčel z velké části v Česku.