Popis: Jak by se vám líbilo uvíznout v časové smyčce, kdy byste dokolečka prožívali ten samý den? A zrovna své narozeniny? A jak by se vám líbilo, kdyby vás na jeho konci pokaždé někdo zabil? Přitom, když se vysokoškolačka Tree probudila, bylo všechno normální. Ačkoliv, otevřít oči v posteli cizího kluka, který na vás vyděšeně zírá, a vůbec nic si nepamatovat, to úplně běžné není. Jenže Tree je tak trochu zlobivá holka, která se s ničím a nikým nepáře, a podobné věci se jí stávají celkem běžně. A zítra to bude asi podobné, protože Tree má dnes narozeniny a večer se chystá trochu kalit. Plány a krční tepnu jí však přetne podivné individuum s maskou. Když se Tree probudí, není ani v nemocnici, ani na onom světě, ale ve stejné cizí posteli stejného cizího kluka. Že by to byl jen špatný sen? To sotva, zvlášť když se to, co se v něm odehrálo, až příliš podobá prožívané realitě, včetně ukázkově morbidní tečky. S dalším probuzením už Tree začíná být jasné, že se ocitla v noční můře, která neskončí, dokud neodhalí identitu vraha s maskou. A tak se stává vyšetřovatelkou vlastní vraždy, která má oproti vrahovi jednu velkou výhodu – ví, co se stane v každé další minutě, a může se na to připravit. Ke své smůle si však svým dosavadním chováním zadělala na pěknou řádku nepřátel a pod maskou zabijáka se může skrývat kterýkoliv z nich. Tree si navíc nikdy nemůže být jistá tím, že i tu příští smrt dokáže přežít.(CinemArt)
Popis: V roce 1972 byla stanovena stupnice vyšetřování případů s podezřením účasti mimozemské inteligence. Zpozorování UFO bývá označeno jako první druh setkání, shromáždění důkazů znamená druhý stupeň, kontakt s mimozemšťany je druhem třetím. Poslední, čtvrtý druh setkání, označuje únos. Dokumentace třetího a čtvrtého druhu setkání neexistovala. Donedávna. Provokativní thriller Čtvrtý druh je natočen podle skutečných událostí v odlehlém městě Aljašky, kde od šedesátých let dochází k záhadnému mizení lidí. Tento jev nebyl nikdy uspokojivě vysvětlen. Díky natáčení psychologických sezení s traumatizovanými pacienty objevila a shromáždila doktorka Abigail Tylerová (Milla Jovovich) extremně znepokojující důkazy o setkání čtvrtého druhu, které vedly k obnovení vyšetřování záhadných zmizení. Dosud nezveřejněné archivní nahrávky z psychologických sezení doktorky Tylerové jsou zveřejněny i ve filmu. Jejich použití dělá z filmu Čtvrtý druh ještě mrazivější podívanou.
Popis: Jak už to tak často bývá, dramatické události začínají většinou velmi nenápadně. Mladý a ambiciózní manažer Lockhart (Dane DeHaan) dostane od nadřízených jednoduchý úkol. Přivézt ze sanatoria pana Pembrokea, nepostradatelnou hlavu jejich společnosti. Léčebna, kam se před časem uchýlil a podle posledního odeslaného dopisu se z ní ani nechce jen tak rychle vrátit, se nachází v zastrčeném koutě švýcarských Alp. Její personál zde poskytuje životem a prací vyčerpaným boháčům speciální očistnou léčbu. Ale nabízené zázračné procedury možná nejsou tak úplně běžné a pobyt zde až tak úplně dobrovolný...(CinemArt)
Popis: Harry Hole (Michael Fassbender) je enfant terrible týmu, vyšetřujícího zločiny v norské metropoli. Na jedné straně je to výjimečně dobrý detektiv, jehož netradiční metody skoro vždy vedou k úspěchu, na straně druhé se však jedná o nezodpovědného alkoholika s tolika prohřešky, že je už dál nechtějí přehlížet nejen jeho nadřízení, ale ani jeho přítelkyně Rachel (Charlotte Gainsbourg), s níž se právě rozešel. Jediné, co stojí mezi ním a pitím, je případ, který by ho přivedl na jiné myšlenky. Ke smůle jedné ženy, která zmizela uprostřed noci ze svého domu a o pár dní později byla nalezena brutálně zavražděná, se Harry právě dočkal. Postavený sněhulák, který na místě činu zůstal jako jediné vodítko, naznačuje, že tenhle pachatel si chce hrát a že si dost možná už párkrát takhle hrál i v minulosti. A že ho to baví čím dál víc a nehodlá s tím přestat. Přestože Harrymu v pátrání pomáhá brilantní mladá vyšetřovatelka Katherine Bratt (Rebecca Ferguson), nepřestávají policisté tahat za kratší konec. Záplava domnělých i pravých stop a hned několik podezřelých vytvářejí pachateli dokonalou clonu, za níž může nerušeně stavět sněhuláky, vraždit a dělat si legraci z Harryho Holea. Jenže skvělému poldovi stačí i vrahova nepatrná chyba k tomu, aby se chytil stopy a už ji nepustil.(CinemArt)
Popis: Pětice dospívajících přátel, která žije ve stejné ulici, má sny o hrozivém muži se znetvořenou tváří, strašidelným hlasem a zahradnickou rukavicí s noži místo prstů. Jednoho po druhém terorizuje ve snech – kde platí jeho pravidla a jedinou cestou, jak před ním uniknout, je probuzení. Když ale jeden z nich zemře, ostatní pochopí, že se jejich sny staly skutečností a jediný způsob, jak přežít, je zůstat vzhůru. Kdesi v jejich minulosti se skrývá dluh, jehož splatnost právě vypršela. Aby se zachránili, musejí se ponořit do mysli nejzvrácenější ze všech nočních můr: Freddyho Kruegera. Legendárního zloducha hraje v současné verzi klasického hororu Jackie Earle Haley.
Popis: Před přibližně deseti lety byl svět zničen. Nikdo neví, co se vlastně stalo. Možná šlo o jaderný útok, možná o vesmírnou událost. Miliony lidí zemřely, ať už přímo v důsledku katastrofy, nebo vyhladověním či zoufalstvím z pomalé smrti lidí kolem poté, co se zastavily dodávky energií. Muž (Viggo Mortensen) a Chlapec (Kodi Smit-McPhee) jsou na cestě za nadějí, kterou očekávají na jihu, na pobřeží. Veškerý svůj skromný, leč nesmírně vzácný majetek si vezou v nákupním košíku, vybaveném zpětným zrcátkem, aby viděli, zda je někdo nesleduje. Jediným zdrojem radosti jsou pro ně občasné nálezy jídla či pití. Na své pouti se setkávají s množstvím zoufalých přeživších, ať už jde o loupeživé gangy, kanibaly či zloděje. V průběhu filmu také sledujeme retrospektivní náhledy do Mužovy šťastnější minulosti a jeho života s Ženou (Charlize Theron). Cesta je dobrodružný a hororový příběh. Je to road movie, stejně jako příběh o lásce mezi otcem a synem. Jde o napínavé vyprávění o největších lidských ctnostech i hříších.
Popis: Thriller z dílny Jamese Wana a jeho týmu, kteří vytvořili mezinárodní hit "SAW". Novomanželé Jamie (Ryan Kwanten) a Lisa Ashenovi si založili nový život daleko od svého domova v Ravens Fair - ospalé, skoro zapomenuté tečky na mapě, kde je pozdě v noci slyšet podivné šeptání a vyprávějí se strašidelné historky z minulosti. Když je ale Lisa brutálně zavražděna, Jamie se váhavě vrací do Ravens Fair na pohřeb a odhodlává se rozluštit záhadu její smrti. Po návratu do rodného domu se smiřuje s nemocným otcem (Bob Gunton) a jeho novou mladou nevěstou (Amber Valletta) a začíná prozkoumávat město. Setkává se s legendou o Mary Shawové, slavné zavražděné břichomluvkyni, jejíž přítomnost stále vrhá stín na Ravens Fair. Veden podezřením, Jamie se ponořuje hlouběji do pátrání v krvavé minulosti města, kde brzo odkryje pravdu, stojící za prokletím, jež vzalo život Lise, a která hrozí vzít život i jemu.
Popis: Desetiletý chlapec Lewis se po smrti rodičů odstěhuje do panského sídla svého strýce Jonathana. Strýce i jeho sousedku si brzy oblíbí. V domě se však dějí podivné věci, strýček i jeho sousedka totiž ovládají kouzla. Lewis pomáhá svému kouzelnickému strýčkovi vypátrat hodiny, které by svou kouzelnou mocí mohly způsobit konec světa. Film je natočen podle klasického fantasy románu Johna Bellairse.(Vertical Ent.)
Popis: Někde v Texasu na hřbitově byla zhanobena lidská těla. Skupina mladých lidí se rozhodne vypátrat pachatele hrůzných činů a prožije strašlivé dobrodružství. Většina diváků po projekci dnes už klasického díla pociťovala převážně jen úzkost. Mráz nahání již samotná zvuková stopa, aniž bychom spatřili nechutné detaily. Režisér Tobe Hooper vytvořil jeden z pilířů gore (nebo také splatter) filmu. Stejně jako Kanibal holokaust (1979), uvedený na prvním ročníku Festivalu otrlého diváka, i zde je navozena atmosféru autentičnosti, čímž tento paradokument nabývá na účinnosti (vše zesíleno vědomím, že základní linie je inspirována reálným příběhem skupiny výletníků zmasakrovaných rodinou kanibalů). Hrůzy je u diváka dosažena již prostým faktem, že to příšerné, co sledujeme na plátně, je vlastně velmi reálné a mohlo by se stát každému z nás. Tak se můžeme mnohem snadněji a věrohodněji identifikovat s jednotlivými protagonisty než v případě upírských obětí. Budeme-li pozorně sledovat, jak vzniká atmosféra tohoto kanibalistického filmu, zjistíme, že režisér je velmi obezřetný při využívání násilí (alespoň vzhledem k současným trendům). Náročné bylo i samotné natáčení – malý rozpočet, pekelné horko v Texasu a představitel vraha s motorovou pilou se neustále zraňoval, protože přes masku špatně viděl. Nicméně vzniklo nesmrtelné dílo, které opět bojovalo s cenzurou (dlouho bylo jeho šíření zakázáno ve Velké Británii) a doposud je objektem zájmu, nejen skalních fanoušků. Jen ve Spojených státech se v době premiéry psalo např. v Los Angeles Time: „...jsme svědky odporného zneužití filmové suroviny….“ nebo v časopise Harper: „…Tento film je pouze hnusná sračka, v níž nelze najít nic hodného zapamatování. Je to pouze směs hysterie, debility okořeněné kanibalismem, voodoo, astrologií a kultem hippies. Vše obalené přehnaným násilím, které si může vymyslet jen chorý mozek…“ Samozřejmě se Masakr dočkal svých pokračování: Texaský masakr 2 (1986, r. T. Hooper) – ten více přechází do chtěného černého humoru a absurdity, Kožená tvář III (1990, r. Jeff Burr) a Masakr v Texasu (1994, r. Kim Henkel). V rámci festivalu budeme možnost porovnat vzor se svým remakem z roku 2003.
Příběh o záhadě… Záhadě uvnitř vnitřních světů… Rozvíjející se kolem ženy… Ženy zamilované a v nesnázích. Herečka Nikki Grace se připravuje na největší roli svého života, ale když se zamiluje do svého kolegy, zjistí, že se její život začíná podobat fiktivnímu filmu, který právě točí. Navíc odhaluje, že tento současný film je remakem polského snímku 47, který nebyl nikdy dokončen kvůli nevyslovené tragédii. A to je jen začátek. Brzy se na filmovém plátně rozpoutá zdánlivě nekonečný útok nepopsatelně bizarních situací: sitcom představující lidi v králičích kostýmech, paralelní příběh zasazený do zimního Polska, dům plný tančících prostitutek, šroubováky v břiše… a mnohem, mnohem víc. Jakmile přijdou závěrečné objasňující záběry filmu, budou i skalní Lynchovi fanoušci lapat po dechu. To, co nejvíce odlišuje Inland Empire od předchozích Lynchových filmů, je formát, na který točil. Toto je poprvé, kdy si vybral natáčení na digitální kameru, a jakkoliv je toto rozhodnutí v první chvíli nepříjemné, zrnité obrazy zapojují do hry hrůzostrašné a oblíbené kouzlo. Snímkem Inland Empire přináší David Lynch svou nejvíce avantgardní, abstraktní a neproniknutelnou vizi v celé své kariéře. Tříhodinová horečná noční můra hraného filmu bere základní strukturu Mulholland Drive a ještě více ji činí neovladatelnou.Inland Empire je snad tím nejabstraktnějším dílem Davida Lynche od dob Mazací hlavy, avšak jak sám autor doufá, dostane se tento snímek i do srdcí 14letých amerických dívek. Každopádně tu vyvstává jednoznačná otázka: Bude to dávat smysl? A David Lynch odpovídá: „Mělo by to dávat naprosto perfektní smysl.“ Když se někdo zeptá Davida Lynche na to, o čem Inland Empire je, odpoví: „Je to o ženě v nesnázích, a je to tajemné, a to je vše, co bych k tomu řekl.“ Když uvádí projekce svého filmu, nadhodí někdy Lynch klíč ve formě citace: „Jsme jako pavouci. Utkáváme si svůj život a pak se po něm pohybujeme. Jsme jako snílci, kteří sní a pak v tomto snu žijí. A to platí pro celý svět.“Pochopení filmů Davida Lynche není nikdy snadné. Ale se svým novým snímkem Inland Empire je mistr záhad a děsu ještě více neproniknutelný než když před tím. Šest let po úspěchu Mulholland Drive (2001) se Lynch vrací, aby si dobíral diváky ďábelskou skládankou. Lynchův temný příběh je film ve filmu, ve kterém nás provede děsivým labyrintem vnitřního světa hollywoodské herečky, kterou hraje Laura Dernová, která zároveň film koprodukovala. Film přepíná vzad i vpřed mezi realitou a fantazií, mezi skutečným životem herečky a její filmovou postavou, a je vyplněn hrůznými obrazy, nepříjemnými zvuky a temnými proroctvími. Lynch si je vědom toho, že diváci budou muset pracovat a hodně přemýšlet. „Každý film je jako vstup do nového světa, vstup do neznáma. Ale neměli byste se bát použít svoji intuici a pocit, myslet svým vlastním způsobem; mít zkušenosti a věřit svým vědomostem,“ říká režisér.Lynch, který naprosto boří pravidla filmu, klade na diváka nároky svým neustálým přepínáním časoprostoru a zapojením skládačkové představivosti, a přiznává, že často sám nevěděl, kam jít dál v utváření filmu, natáčení scén. „Střih do další scény může být velmi překvapivý a to je zázrak filmu – jak se přemísťujeme z jednoho místa na druhé a možnosti těchto míst, do kterých vstupujeme, jsou svým způsobem nekonečné. Jak dokážeme vidět sami sebe a pohybovat se tam – to je to, co mne pohání vpřed,“ říká Lynch a pokračuje. „Film je tak nádherný jazyk. Film je něco, co si pohrává s věcmi za hranicí slov, a to je krásné. Nechat se unášet filmem je jako plout s hudbou, vaše mysl cestuje s ním, je to tak fantastické. Vstupte a zažijte něco neobyčejného v naprosto odlišném světě.“ Justin Theroux, který hraje ve filmu milence Laury Dernové, říká, že vždy přemýšlel o filmech Davida Lynche jako o koupi nové jazzové nahrávky. Nejlepší je nechat, aby ten film prošel kolem vás. „Posaďte se a vydejte se na jízdu.“Natáčená bez scénářeHerci pracovali na filmu 2 a ½ roku, ale za celou dobu nedostali do ruky scénář. „Každý den se ubíral jiným směrem, každý den měl jinou myšlenku,“ říká Dernová. „Všichni z nás, stejně jako vy, jsme zažívali Davidovu vizi poprvé,“ pokračuje, „protože tu od začátku nebyl předem daný scénář nebo plán. Film se přes nás převaloval a naše zkušenost s ním byla stejná jako ta vaše.“ Dernová film poprvé viděla až na premiéře na festivalu v Benátkách. „Pravda je, že jsem nevěděla, koho hraji, a nevím to stále, a těším se, až ten film uvidím a dozvím se víc.“ Na festivalu v Benátkách byl také David Lynch oceněn Zlatým lvem za celoživotní dílo a ve svých 60 letech se tak stal nejmladším držitelem tohoto ocenění. Lynch říká: „Jsem skutečně poctěn, že dostávám tuto cenu. Teprve včera mi bylo 19 a nyní dostávám toto ocenění.“Digitální změnaInland Empire je první z řady úspěšných filmů Davida Lynche, který byl zcela natočen na digitální kameru – s přístrojem Sony DSR-PD150. „Začal jsem pracovat s digitálním videem s mými webovými stránkami a zcela jsem se do tohoto média zamiloval. Je to neuvěřitelné, ta svoboda a ty nekonečné možnosti, které přináší, jak při natáčení, tak i v post-produkci.“ Po natáčení Lynch uvedl, že již nikdy nebude točit na filmový pás. „Pro mne neexistuje cesta zpět k filmu. Skončil jsem s ním. Mám rád abstrakci. Film je nádherné médium, ale je velmi pomalé a nemáte šanci si vyzkoušet řadu věcí. S DV tyto možnosti máte. A v post-produkci můžete udělat vše, co chcete.“ DV dalo Lynchovi také svobodu v tom, že nemusel nikomu vysvětlovat své záměry – jak finančníkům, tak i sám sobě – než začal natáčet. „Vysvětlovat věci slovy je vždy velký problém,“ přiznává.Výrobní proces s DV popisuje jako cestu „velkého zkoumání“ k odhalení, jaký bude jeho film. „Píši, kudy chodím,“ říká. „Věřím v jednotu věcí. Když máte jednu část a pak druhou část, která se k té první nehodí, je zvláštní přijít na to, že po tom všem k sobě pasují. Je to zcela nádherná věc.“ Lynch také věří, že s pomocí DV získá od herců jiný druh výkonu. „Když vyčerpáte film, musíte zastavit a přeložit nový pásek a během této doby někdy vyprchá onen nabytý a potřebný žár. Ale s tímto médiem můžete tento žár udržet a budovat ho, a je hezké do sledovat.“ Z této svobody také těžila především Laura Dernová. „Ona je naprosto úžasnou herečkou. Někteří lidé dostanou roli a dělají své věci, ale někteří mají v sobě mnohem víc a obvykle nedostanou příležitost to ukázat,“ dodává režisér. Ke kvalitě filmu natočeného na DV Lynch říká: „Vypadá to jinak. Někdo by mohl říci, že to vypadá špatně. Ale mně to připomíná počátky 35mm filmu, který neměl tu dnešní kvalitu. Když máte slabý obraz, je tu mnohem více prostoru pro snění.“Práce ad hocKdyž dával David Lynch v roce 2005 interview, hovořil o natáčecím procesu Inland Empire. Říkal: „Nikdy dříve jsem nepracoval na projektu takovýmto způsobem. Nevím přesně, jak se tato věc rozvine… Tento film je úplně jiný, protože nemám scénář. Píši ty věci scénu za scénou a většina z nich je natočena a nemám ani příliš tušení, jak to skončí. Je to risk, ale já mám tento pocit, protože všechny věci jsou jednotné, tato myšlenka v tomto pokoji se bude nějakým způsobem hodit k tamté myšlence v růžovém pokoji.“ Každé ráno rozdal Lynch hercům několik stránek čerstvě napsaných dialogů. „David nám nikdy nedal scénář, dal nám jen popis scén, takové krátké 10 stránkové materiály. A pak jsme šli na konci dne domů a dal nám další, nebo nám dal tři najednou. Občas se ty scény zdály propojené, občas na sebe vůbec nenavazovaly. Takže skutečný proces (natáčení) se zdál být téměř stejný jako to, když se na film díváte, což zahrnuje to, jak si spojíte věci dohromady, když odcházíte z kina,“ říká Justin Theroux.Většina filmu byla natočena v Łodź v Polsku, s místními herci jako např. Karolinou Gruszkovou, Krzysztofem Majchrzakem, Leonem Niemczykem, Piotrem Andrzejewskim a umělci místního cirkusu Cyrk Zalewski. Část natáčení se také uskutečnila v Los Angeles a v roce 2006 se Lynch vrátil z Polska, aby film dokončil. Inland Empire také pokračuje v Lynchově tradici pojmenovávat své projekty podle místa, kde byly natočeny.FinancováníVětšinu nákladů hradil Lynch ze svých vlastních zdrojů, společně s pomocí Mary Sweeneyové, své dlouholeté spolupracovnice. Film také zčásti financovala francouzská produkční společnost Canal Plus, která již dříve poskytla prostředky k třem Lynchovým filmům. Rozpočet Inland Empire není přesně znám.(oficiální text distributora)