Popis: Málokdo tušil, že toto bude noc, na kterou nikdy nezapomenou. Je 14. dubna roku 1912, krátce před půlnocí. Největšímu a nejluxusnějšímu plavidlu své doby se do cesty postaví obrovský ledovec. Trhlina v boku Titaniku znamená rozsudek smrti nejen pro samotnou loď, ale i 1500 cestujících, na které nezbude v záchranných člunech místo. Černobílé zpracování jedné z největších námořních katastrof je soustředěno hlavně okolo druhého důstojníka lodi, Charlese Herberta Lightollera (Kenneth More).(mahler)
Popis: Jako první 11. září 2001 zareagovali na volání o pomoc z věží Světového obchodního centra a když se obě zřítily, zůstali uvězněni v jejich troskách. Policisté Will Jimeno (Michael Pena) a John McLoughlin (Nicolas Cage) na rozdíl od svých kolegů jako zázrakem přežili, ovšem zaživa pohřbeni pod šesti metry sutě. Přestože se navzájem nemohli vidět, slyšeli se a vzájemně si dodávali odvahu. To jim zachránilo život. Od svobody je totiž dělilo nekonečných dvanáct hodin, po které se k nim dostávali záchranáři. Skutečný příběh dvou mužů, kteří jako poslední vyvázli živí z inferna Světového obchodního centra, vypráví drama Olivera Stonea World Trade Center.„Jsme úplně obyčejní lidé, ale spousta úplně obyčejných Američanů ten den dělala to nejlepší, co bylo v jejich silách. Jsem strašně rád, že je můžeme reprezentovat právě my dva,“ říká Will Jimeno, který společně se svým parťákem působil během natáčení jako odborný konzultant. Režie snímku se ujal držitel tří Oscarů Oliver Stone. Pro jednoho z nejkontroverznějších tvůrců současnosti ale tentokrát nebyla klíčová „výbušnost“ tématu, ale kvalita scénáře Andrey Berloff. „Je to jeden z nejlepších scénářů, jaký se mi dostal do rukou. Objevil se jako blesk z čistého nebe, podobně jako onen den,“ říká Oliver Stone. „Dostal mě – a spoustu dalších lidí – svou emotivností a jednoduchostí. Popisuje ty děsivé události naprosto originálním způsobem a stal se pro mě srdeční záležitostí,“ dodává režisér.World Trade Center ale není jen příběhem dvou mužů v nejtěžší životní zkoušce, ale také jejich rodin a lidí, kteří riskovali své životy, aby je zachránili. „To oni jsou pravými hrdiny tohoto filmu. My jsme s Willem sice také čelili smrti, ale neměli jsme na výběr. Oni si vybrat mohli, přesto po nás pátrali bez ohledu na fakt, že je to také mohlo zavalit,“ říká John McLoughlin. Aby film co nejvěrněji odpovídal skutečnosti, točil se v reálných lokacích (pouze záběry ze zřícených budov pochopitelně vznikly ve studiu) a chronologicky. I proto ho ostřílený veterán Nicolas Cage považuje za jedno z nejnáročnějších ve svém životě. „V každé vteřině, kdy mě kamera snímala, jsem se ze sebe snažil dostat to nejlepší, protože jsem měl pocit, že tentokrát to má opravdu smysl,“ vysvětluje Cage.
18. marec 1965. V kozmických pretekoch ZSSR ešte stále predbieha Spojené štáty americké, ale Američania už pripravujú let na Mesiac a ZSSR nesmie zaostať - sovietski kozmonauti musia ako prví podniknúť výstup do otvoreného vesmíru a naživo sprostredkovať tento úspech celému svetu. Posádku letu, ktorá má uskutočniť tento priekopnícky čin, tvoria dvaja kozmonauti - veliteľ Pavel Ivanovič Beľajev (Konstantin Chabenskij) a druhý pilot Alexej Archipovič Leonov (Jevgenij Mironov). Na výrobu kozmických lodí Voschod 1 a Voschod 2, na doladenie technológií a výcvik kozmonautov zostáva veľmi málo času. Skúšobná loď explodovala v atmosfére, a preto je ďalší štart mimoriadne riskantný. Astronauti sa však cítia perfektne fyzicky pripravení a presvedčia vedenie, že podstúpia akékoľvek riziko. Po štarte letu Voschod 2 kozmická loď bezpečne vystúpila na obežnú dráhu, ale aby kozmonauti misiu dokončili a vrátili sa domov živí, budú musieť podstúpiť ešte mnohé náročné skúšky, vyriešiť veľa nečakaných problémov a úspešne zvládnuť životu nebezpečné situácie, akými sú napríklad nafúknutý skafander Alexeja Leonova v otvorenom vesmíre, ktorý mu znemožňuje návrat do kabíny, či otrava kyslíkom v dôsledku aktivácie senzora úniku vnútornej atmosféry, alebo manuálny zostup z obežnej dráhy s pristátím v neplánovanej oblasti na Urale a prežitím v drsnom permskom lese do príchodu záchranárov.(TV JOJ)
Policejní razie v Detroitu v roce 1967 vyústí v jedno z největších občanských povstání v historii Spojených států. Děj filmu se soustředí kolem incidentu v The Algiers Motel, který se odehrál v michiganském Detroitu 25. července 1967 během rasově motivované bitky na 12th Street. Jejím výsledkem byla smrt tří černých mužů a brutální zbití devíti dalších osob, sedmi černých mužů a dvou bělošských žen.(mac000)
Snímek inspirovaný skutečnými událostmi roku 1948. Egyptský filmař Hassanin dostane za úkol zdokumentovat útok na izolovaný kibuc Nicanim.
Popis: Režisér slavné Gomorry (2008) tentokrát opustil současnou realitu a vydal se do světa pohádek, jak je na počátku 17. století zapsal neapolský básník Giambattista Basile, z jehož díla Lo cunto de li cunti později čerpali všichni slavní pohádkáři. V jeho filmu, natočeném v angličtině, panují ve třech sousedících říších v nádherných hradech a zámcích králové a královny, kteří mají různé slabosti, touhy a trápení. Vedle princů a princezen se tu vyskytují divní živočichové a obludy, obři a draci, ale také kejklíři a pradleny, protože všední si tu podává ruku s nadpřirozeným, vznešené s vulgárním, surovost s něhou, dramatické s komickým. Imaginace režiséra a jeho spolupracovníků vytvořila až barokně opulentní dílo s výraznými odkazy na dějiny umění a hudby, ale také s potutelnými postřehy o neměnných vlastnostech a chování lidí...(MFF Karlovy Vary)
Popis: Příběh švédské královny Kristýny, která nastoupila na trůn ve věku šesti let, je portrétem extravagantní mladé ženy, jež se vzpírala tradici i konvencím a mimoděk změnila běh dějin. Mladá žena vzdorující konzervativním silám bránícím pokroku je rozkročena mezi rozumem a citem, mezi kvalitním moderním vzděláním a anachronickým světem státnických povinností – mezi brilancí své mysli a nesrozumitelnými touhami svého těla.(Film Europe)
Popis: Gary Oldman v roli jedné z největších osobností 20. století. Winston Churchill na počátku 2. světové války musí učinit zásadní rozhodnutí. Hrozba Německé invaze je bezprostřední a on jako premiér Velké Británie musí v této temné hodině během krátké chvíle semknout národ a změnit průběh světových dějin.(CinemArt)