Popis: Slavné americké filmové drama režiséra Johna Schlesingera. Film obdržel v roce 1970 Oscary v kategorii nejlepší film, nejlepší režie a scénář. Deziluzivní pohled anglického režiséra na New York jako místo příkrých sociálních protikladů, zklamaných snů a nadějí naivního venkovského kluka z Dalekého západu, salónního kovboje Joe Bucka (Jon Voight). Příběh dvou přátel, které náhoda svede dohromady a které město vyvrhne jako nepotřebné na smetiště lidských osudů, obohatil vynikajícím výkonem také Dustin Hofman v roli chromého tuberkulózního ztroskotance. Premiérové prolomení oscarové bariéry i pro snímky mládeži nepřístupné (v roce 1970 získal Půlnoční kovboj ze sedmi nominací nakonec tři sošky) zůstane pro Schlesingerův snímek patrně navždy tou nejhlubší brázdou v oficiálních kronikách filmu. Pro okruh tehdy začínajících filmařů mělo zase dílo natolik inspirativní náboj, že se pro Půlnočního kovboje vžilo neskromné označení bible nezávislého filmu. Příběh naivního playboye Joea (teprve třetí role Jona Voighta), který živen přesvědčením o své atraktivnosti pro newyorské solventní paničky opustí zaplivaný texaský bar, aby se mu velkoměsto nakonec odvděčilo zvláštním přátelstvím s dalším životním ztroskotancem (Dustin Hoffman), je obvykle čten jako deziluzivní procitnutí z amerického snu.Do filmu se navíc obtiskla nálada konce šedesátých let, kdy pozvolné skomírání představy o realizovatelné (a zároveň udržitelné řečeno dnešním slovníkem) alternativě vůči stávajícímu establishmentu kopírovala rok od roku stále větší frustrace z blamáže ve Vietnamu. Kombinace pohledu cizince zvenčí (pro Angličana Schlesingera to byla první zámořská filmová zkušenost) s časovým protnutím vzrušivou atmosférou (rok 1969; ani předčasné varování, ani skeptický plakátek s nostalgickým pohledem zpět) nakonec vyústila do jiskřivých obrazů bez sklonu podléhat dobové patině.Napájen iluzemi snad z úplně jiných časů, musí Joe Buck po příjezdu do New Yorku působit jako nemístný anachronismus; stejně tak působí jeho kovbojský obleček, ve kterém loví na rušných křižovatkách dámy ve středních letech. Jeho představy o živnosti gigola nabourá hned první zakázka, která končí scénou, ve které Joe nakonec dává zdrcené ženě deset dolarů na taxi. Krize donutí kovboje i k dočasné změně orientace (mladý chlapec v pornokině) a zároveň se setkává se zmrzačeným zlodějíčkem Ratsem klasický model až do očí bijící nesourodosti dvojice, která je i přes vzájemné trable snoubena pevným poutem, tu zafungoval s čistou průzračností. Bezvýchodnost útěků z reality viděné dennodenně na ulicích ilustruje jak halucinogenní večírek hippie komunity (končící v podivné závrati nad nekontrolovanou haluzí), tak pomatenost cirkusovým překroucením víry (kdy je Joe donucen blouznícím fanatikem k modlitbě před blikající plastovou soškou Krista ukrytou v šatníku jeho bytu). Ratsův rozkládající se příbytek je protipólem světa, ze kterého Joe dostane dlouho očekávanou nabídku právě ve chvíli, kdy drogami a postupující TBC ničený Ratso vycítí poslední šanci splnit si své dlouholeté přání: okrádat boháče na Floridě. Cesta za americkým snem pak končí na zadním sedadle autobusu.(oficiální text distributora)
Zatímco se mu kupí dluhy a naštvaní výběrčí jsou mu v patách, riskuje tenhle výřečný klenotník z New Yorku všechno a doufá, že se tak udrží nad vodou a naživu.(Netflix Cz)
Popis: Na hranicích Bolívie a Argentiny, ve strhující scenerii vykupované beznadějným osudem chudých vesničanů v zapadlých vískách, přistane letadlo s mužem v kněžské sutaně a se zavazadlem, na pohled nabitým biblemi pro spásu duší. V těchto končinách však potřebují lidé jiný druh spásy. Vesnice si vydělává na živobytí výrobou originální keramiky: vzory, současně i s osudem, jsou do ní vyrývány kostmi mrtvých předků. Pedrův osud se po dramatické události ocitá v rukou místních obyvatel. A naopak: vesnice v nečekané přítomnosti kněze vidí znamení a šanci na změnu svého osudu. Žije zrovna sporem, jak vyřešit chudobu: pokračovat v hrnčířské tradici, nebo se podřídit ziskuchtivým zájmům některých obyvatel a zničit posvátná místa i kulturu? K Pedrovi se upínají naděje obou táborů: má se stát nejpovolanějším soudcem. Snímek Osud je adaptací románu Héctora Tizóna El hombre que llegó a un pueblo (Muž, který přišel do vesnice).(s-train)
Popis: Chcete se vsadit, že v devět ráno budete mrtví? Prodloužený víkend s rodinou v luxusním venkovském sídle? Proč ne! Funny Games USA je průzkumem dnešní brutální společnosti a jak násilí ovlivňuje naší kulturu. Anna vypráví příběh své rodiny, která byla fyzicky i psychicky týraná dvěma neočekávanými návštěvníky. Peter a Paul se s milým úsměvem a v bílých rukavičkách objeví u dveří jejich chaty. Anna s rodinou nemá ani tušení, jak drsná hra na ně čeká! Vše začne nabírat rychlé otáčky, když se Paul vsadí, že rodina nepřežije do zítřejšího rána…
Mary popíjí v baru, ale pak se rozhodne jet domů. Cestou narazí na překážku a na chvíli vyjede ze silnice. Nevšimla si, že srazila muže, to jí dojde až doma. Mary se muže lekne a umlátí ho golfovou holí. Pak ji nenapadne nic lepšího než muže pohřbít v lese. Výčitky svědomí ji ale trápí natolik, že se svěří příteli. Rick se snaží situaci uklidnit, ale moc trpělivosti s Mary nemá. Všude ve zprávách se již hovoří o tom, že se pohřešuje učitel jménem Emser. Mary se zdá, že jí někdo sleduje a že někdo ví, co udělala. Také si uvědomí, že Emsera pohřbila i se svojí dekou. Mary se s Rickem telefonicky domluví, že pro deku zajedou. Mary ale najde Ricka na místě mrtvého... Mary spěchá domů. Tam ji napadne Emser a přiváže ji na nárazník jejího auta. Jezdí s ní po městě a při tom zabije i muže na pumpě. Pak se vrátí domů, kde se ho snaží ošetřit žena. Emser má psychické problémy. Jeho žena později najde Mary, a když se ji snaží osvobodit, Emser ji zabije. Pak jede s Mary za Rickem, kde ji chce pohřbít...(TV Prima)
Popis: Skutečný příběh Niny Einhornové, od jejího dětství v Polsku v roce 1930 až do smrti ve Švédsku. Bolestivě silný příběh záchrany mladé Niny a její rodiny, během Židovského a Polského povstání. Film začíná v bytě v polské Lodži, kde se Nina a její matka chystají na cestu do Ameriky. Končí ve stejném bytě, kam se po devíti letech vrací z Varšavy. V roce 1940 byly totiž nalákány k útěku z Lodžské ghetta v naději na útěk. Místo toho ale skončily ve varšavském ghettu. O mnoho horším, kde skoro nikdo nepřežil.