Zneuznaný básník Ted Wallace, který přijde o práci divadelního kritika, využije příležitosti trochu se zašít na venkovském sídle svých přátel. Tam se však záhy začnou dít léčitelské zázraky, které, jak Ted zjistí, má na svědomí nadržený mladík David Logan. Jeho rodiče věří, že dokáže uzdravovat dotykem, a rozhodnou se o synův "dar" podělit s celým světem. Netuší však, že k tomu David používá dosti nekonvenční metody. Uprostřed pestré směsice pozvaných hostí se Ted rozhodne dokázat, že jde o podvod, a zachránit mladíka před doživotní ostudou. Snímek Hroch je první filmovou adaptací mezinárodního bestselleru Stephena Frye.(Cinemax)
Po prohýřené noci je policista Jack (Bruce Willis) pověřen jednoduchým úkolem: zajistit převoz bezvýznamného zlodějíčka Eddieho (Mos Def) z policejní stanice k výslechu u soudu. Ten se nachází pouhých 16 bloků odsud. Jack je rozmrzelý a má pořádnou kocovinu. Naloží Eddieho do vozu a uhání ulicemi ranního New Yorku. Nevšimne si ale, že jsou celou dobu sledováni. Když na chvíli zastaví, ocitne se Eddie tváří v tvář daleko většímu problému. Někdo míří nabitou pistolí přímo na jeho hlavu. Jack přivolá posily a na místo dorazí specialista na vraždy Frank Nugent (David Morse) se svým týmem. Eddie a Jack zjišťují, že jedním z mužů tohoto týmu je člověk, proti kterému má svědčit. Z původně banálního úkolu se stává boj na život a na smrt. Zločinci, kteří usilují o Eddieho smrt, jsou policisté...(oficiální text distributora)
Popis: Markýz de Sade, žijící v osmnáctém století, byl ve své době považován za živé ztělesnění zla. Avšak ani po jeho smrti toto děsivé prokletí nemělo míti konce. Markýzova lebka, navrátivší se na světlo světa, přinesla zkázu vykradači hrobů. Mnohem později, ve dvacátém století, dostává londýnský sběratel a autor knih o mystičnu, Dr. Christopher Maitland (Peter Cushing), od svého překupníka Maitlanda nabídku k odkoupení této lebky. Badatel zprvu nevěří legendám provázejícím osobnost de Sade a považuje je za pouhé báchorky nedostačující k vyplacení vysoké částky za lebku pochybného původu, brzy ho však cosi nutí změnit názor.(dopitak)
Popis: Někde v Texasu na hřbitově byla zhanobena lidská těla. Skupina mladých lidí se rozhodne vypátrat pachatele hrůzných činů a prožije strašlivé dobrodružství. Většina diváků po projekci dnes už klasického díla pociťovala převážně jen úzkost. Mráz nahání již samotná zvuková stopa, aniž bychom spatřili nechutné detaily. Režisér Tobe Hooper vytvořil jeden z pilířů gore (nebo také splatter) filmu. Stejně jako Kanibal holokaust (1979), uvedený na prvním ročníku Festivalu otrlého diváka, i zde je navozena atmosféru autentičnosti, čímž tento paradokument nabývá na účinnosti (vše zesíleno vědomím, že základní linie je inspirována reálným příběhem skupiny výletníků zmasakrovaných rodinou kanibalů). Hrůzy je u diváka dosažena již prostým faktem, že to příšerné, co sledujeme na plátně, je vlastně velmi reálné a mohlo by se stát každému z nás. Tak se můžeme mnohem snadněji a věrohodněji identifikovat s jednotlivými protagonisty než v případě upírských obětí. Budeme-li pozorně sledovat, jak vzniká atmosféra tohoto kanibalistického filmu, zjistíme, že režisér je velmi obezřetný při využívání násilí (alespoň vzhledem k současným trendům). Náročné bylo i samotné natáčení – malý rozpočet, pekelné horko v Texasu a představitel vraha s motorovou pilou se neustále zraňoval, protože přes masku špatně viděl. Nicméně vzniklo nesmrtelné dílo, které opět bojovalo s cenzurou (dlouho bylo jeho šíření zakázáno ve Velké Británii) a doposud je objektem zájmu, nejen skalních fanoušků. Jen ve Spojených státech se v době premiéry psalo např. v Los Angeles Time: „...jsme svědky odporného zneužití filmové suroviny….“ nebo v časopise Harper: „…Tento film je pouze hnusná sračka, v níž nelze najít nic hodného zapamatování. Je to pouze směs hysterie, debility okořeněné kanibalismem, voodoo, astrologií a kultem hippies. Vše obalené přehnaným násilím, které si může vymyslet jen chorý mozek…“ Samozřejmě se Masakr dočkal svých pokračování: Texaský masakr 2 (1986, r. T. Hooper) – ten více přechází do chtěného černého humoru a absurdity, Kožená tvář III (1990, r. Jeff Burr) a Masakr v Texasu (1994, r. Kim Henkel). V rámci festivalu budeme možnost porovnat vzor se svým remakem z roku 2003.
Popis: Vánoce jsou svátky klidu. Rudy (Ben Affleck) to tak cítí. Po letech konečně prochází vězeňskou branou jako svobodný muž. Ovšem kam čert nemůže, nastrčí ženskou. Tato (Charlize Theron) je nejen krásná, ale navíc disponuje agresivním bratrem ve vysokém stupni pošahanosti (Gary Sinise). Ten se svým kumpánem (Danny Trejo) právě plánuje velkou vánoční loupež. A Rudy má být její důležitou součástí. Tyto Vánoce moc klidné nebudou! A o velké překvapení pod kriminálním vánočním stromem rovněž nebudete ochuzeni.(oficiální text distributora)