Popis: Na hrad Karlštejn nesmí žádná žena! Přesto se zamilované Daniele Kolářové a neméně zamilované Janě Brejchové podaří přes přísný královský zákaz strávit na hradě jednu noc v přestrojení. Řekl: Lásko má, já stůňu, svoji pýchu já jen hrál... Kdo by neznal ústřední melodii z hudebního filmu režiséra Zdeňka Podskalského! Vznikl podle stejnojmenné divadelní hry, kterou v roce 1884 napsal Jaroslav Vrchlický. Navštívíme dobu panování Karla IV., jenž dal zbudovat Karlštejn jako pevnost střežící korunovační klenoty a údajně zakázal, aby tam nocovaly ženy. Královnu Elišku Pomořanskou trápila krutá žárlivost - co tam asi tak pan choť za nocí provádí? Rozhodla se tedy na hrad vniknout v přestrojení za páže a zjistit pravdu. Stejný nápad dostala v tentýž den také mladičká Alena, zamilovaná do jednoho ze členů hradní posádky. Z jejich konání samozřejmě povstane řada zapeklitých situací... Jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších českých filmových muzikálů je půvabnou hříčkou o císaři Karlu IV. a jeho hradě Karlštejně, na němž podle jeho zákazu nesměly přebývat ženy. Jedné noci se však na Karlštejně objeví nejen Karel IV. a dva nezvaní hosté, cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán, ale také dvě ženy v mužském přestrojení. Jednou z nich je císařova manželka Eliška Pomořanská, která z lásky a stesku porušila zákaz, aby mohla císaře alespoň zahlédnout, tou druhou je neteř purkrabího Alena, která se vsadila s otcem, že dokáže strávit na hradě noc v mužském přestrojení. Zatímco Alena přivádí k šílenství svého snoubence Peška, moudrý arcibiskup Arnošt z Pardubic pomáhá přestrojené královně proniknout ke králi a také ji chrání před slídivými pohledy cyperského krále a bavorského vévody, kteří nevěří, že by na hradě opravdu nebyla žádná "ženská". Český filmový muzikál, jehož některé písničky doslova zlidověly, natočil v roce 1973 režisér Zdeněk Podskalský podle stejnojmenné divadelní hry Jaroslava Vrchlického (z roku 1884). Podskalského verze však není prvním pokusem lyrickou komedii zfilmovat. Poprvé ji natočil, ještě jako němý film, v roce 1919 Olaf Larus, podruhé se k ní vrátil režisér František Filip a v polovině šedesátých let natočil její televizní verzi. Podskalského film je však nejen předloze nejvěrnější, ale také nejúspěšnější.
Popis: Mestečko Fošan, Čína, píše sa rok 1905. Talentovaný mladík Ip Man (Yu-Hang To) navštevuje školu majstra bojových umení Chana Wah-Shuna (Sammo Hung Kam-Bo), ktorý ho zasväcuje do základov bojovej techniky Wing Chun. Po majstrovej nečakanej smrti sa vedenia školy ujme Ng Chung-Sok (Biao Yuen), ktorý Ipovi pomôže zdokonaliť sa. O niekoľko rokov neskôr sa mladý Ip Man presťahuje do Hongkongu, kde sa spriatelí so starým majstrom Leung-Bikom (Ip Chun), ktorý ho priučí ďalším aspektom der umenia Wing Chun. Rozhodujúca pre Ipov ďalší osud je však konfrontácia a jeho adoptívnym bratom Ipom Tin-Chim (Siu-Wong Fan). Ten totiž skrýva obrovské tajomstvo, ktoré by mohlo ohroziť celú krajinu!
Každý žije, jak umí, ale zemřít musí. Druhý film je z převážné části adaptací historické hry Jindřich VI. (3. díl), kterou William Shakespeare napsal pravděpodobně v roce 1591. Zatímco první film se zabýval ztrátou anglických území ve Francii, politickými machinacemi vedoucími k válce růží a královou neschopností potlačit hašteření šlechty, druhý film popisuje pád kdysi spořádaného národa do chaosu a barbarství, kdy se rody rozpadají a morální zásady se přizpůsobují touze po pomstě a moci. Po zavraždění vévody z Glostru skupinou kolem zrádného Somerseta se o korunu hlásí Richard Plantagenet, vévoda z Yorku, podporovaný mocným Warwickem. Cesta k dlouhé a krvavé občanské válce je otevřená.(Česká televize)
Popis: Nelson Mandela se již stal celosvětovou legendou – bojovník proti apartheidu, jenž strávil ve vězení dvacet sedm let a následně se stal prezidentem Jihoafrické republiky smiřujícím znepřátelené strany bílých a černých. Režisér Justin Chadwick vycházel z adaptace Mandelovy autobiografie z roku 1994 a životopisný snímek tak pokrývá období od dětství, přes dobu boxerského nadšení, právnických bitev či chvíli, kdy se stává bojovníkem za svobodu a režim ho na dlouhá léta uvězní. Mandelova politická prozíravost se však ukazuje především po návratu z vězení, kdy jako první černý prezident přetváří vládu menšiny v demokratický stát. V hlavní roli exceluje Idris Elba, který za svůj výkon získal nominaci na Zlatý glóbus.
"A tady je prezident Spojených států. Dostává se mu mimořádně přátelského uvítání. Už vidíme i Jackie. Dav propuká v jásot. Všichni radostně zdraví projíždějící prezidentský pár." Takto popisoval 22. listopadu 1963 reportér místního rádia příjezd Johna Fitzgeralda Kennedyho do texaského Dallasu. Nikdo netušil, co bude doslova za pár vteřin následovat. "Teď kolem nás projíždí vysokou rychlostí prezidentova limuzína. Uvnitř vidíme agenty tajné služby, kteří drží v rukách zbraně. Zdá se, že kolona byla zasažena střelbou!" Atentát na Elm Street otřásl nejen Spojenými státy, ale celým světem. Dodnes není stoprocentně jasné, kdo ho provedl a kdo ho zorganizoval. K tomuto dramatickému tématu se vrátili američtí dokumentaristé, kteří pomocí autentických televizních, filmových a rozhlasových materiálů rekonstruují dramatické chvíle onoho osudného podzimu.(oficiální text distributora)